Ačokča | |
---|---|
Cyclanthera pedata, plody | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | tykvotvaré (Cucurbitales) |
Čeleď | tykvovité (Cucurbitaceae) |
Rod | korila (Cyclanthera) |
Binomické jméno | |
Cyclanthera pedata Schrad., 1831 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ačokča (Cyclanthera pedata), též korila nebo lidově paprikookurka,[1] je druh rostliny z rodu korila[2] (Cyclanthera) a čeledi tykvovité. Pochází z Jižní Ameriky. Pěstuje se pro své nezralé plody a listy, které se používají jako zelenina.
V Evropě málo známá zelenina, vzhledem podobná paprice a chutí okurce. Vejčité lusky mají v kuchyni všestranné použití, lze je konzumovat i syrové. Domestikována byla poprvé v Peru,[3] pěstovali ji již původní obyvatelé kontinentu - Inkové.[4] Je přizpůsobená na podmínky vysokých nadmořských výšek, pěstována je v horských údolích až do výšky 2 000 - 3 000 m n. m.[5][3][6]
Pěstuje se hlavně v Mexiku, Peru, Bolívii, Ekvádoru, ale záznamy o jejím pěstování pochází i z Nepálu, Číny, Tchaj-wanu a vysočin východní Afriky.[3][6] Úspěšně pěstována je i ve středomořských podmínkách[4] a pěstovat se začíná i v ČR.[7] Je známa též pod názvy divoká okurka a vzhledem k širokému rozšíření i pod mnoha dalšími místními názvy: ve španělštině jako caigua, caiba, pepino de comer či pepino hueco (tzn. dutá okurka), v Evropě i pod názvy achocha nebo korila.[8][9]
Roste jako popínavá bylina s délkou stonku až 5 metrů i více s pilovitými listy o velikosti 8 až 24 cm.[6][3] Rostlina je jednodomá, geitonogamní („samosprašná“ v rámci jedné rostliny).[4] Samčí květy rostou v trsech 10-20 cm dlouhých. Samičí květy rostou po jednom.[6] Květy jsou drobné, zelené nebo bílé barvy.[3] Bobulovité plody paprskovitého tvaru se špičatým vrškem dosahují délky 5–15 cm.[3] Jejich barva variuje od tmavě zelené přes bílou.[10] Uvnitř se nacházejí 1,5 cm velká černá semena, která se dále zasadí.[6] Plody se sklízejí za zhruba 3 až 4 měsíce od setby v závislosti na žádoucím stádiu dozrání plodu.[6][3][4]
Počet chromozomů je diploidní (2n=32).[11]
V tradiční medicíně se používá jako potravina s protizánětlivými účinky, ale i proti cukrovce a ke snížení vysokého krevního tlaku.[6][5] Účinky byly i potvrzeny vědeckými studiemi[12] a bývají vztahovány k vysokému obsahu fenolů.[10] Ačokča obsahuje i vyšší množství vitamínu C[10] (ca 14 mg na 100 g[6]). Protizánětlivé účinky vykazují plody jak v syrovém tak sušeném stavu.[10] Ve Spojených státech a Evropě bývá na trhu i jako bylinné léčivo.[6]
V Jižní Americe je typicky užívána k přípravě polévek a salátů.[10] Mladé plody se konzumují syrové nebo nakládané, starší plody po vyjmutí semen dušené nebo vařené.[6] Pojídají se i mladé výhonky jako zelenina.[13]
Použití i příprava je obdobná jako u paprik. Plody lze i nakládat společně s okurkami, cibulkami a karotkou do sladkokyselých nálevů nebo nakrájené na menší kousky sušit a přes zimu použít v kuchyni např. do zeleninových polévek. Malé plody mají zasyrova hráškovou chuť, konzumují se celé. Větší plody je lépe rozříznout, protože mohou obsahovat tvrdá semínka, která je vhodné před konzumací odstranit.