Bělbog

Den a noc (Bělbog a Černobog) od Maxima Sukhareva, moderní vyjádření slovanského dualismu

Bělboh je hypotetický slovanský bůh. Jeho existence je odvozována ze zmínky Helmolda z Bosau 12. století o polabském Černobohovi, jehož protipólem by Bělboh měl být:

„

Slované mají také [jednu] zvláštní pověru: při hostinách a pitkách nechávají kolovat misku, nad níž pronášejí slova – a nemůžu říci, že slova posvěcení, nýbrž znesvěcení[pozn. 1] – ve jménu bohů dobrých i zlých, protože vyznávají že všechen zdar a štěstí řídí dobrý bůh, zlý bůh pak všechno neštěstí.[1]

“

Na to že byl bůh tohoto jména skutečně ctěn mohou svědčit některá toponyma, například česká vesnice Bělbožice, ukrajinská vesnice Bilobožnycja, pomořanský klášter Belbuck zvaný také Bělbog a další. Jméno lužické hory Běłobóh je doloženo až v pozdních pramenech.^[2]

Podle Zdeňka Váni mohla být představa Bělboha a Černoboha vzniknout až pod vlivem křesťanství, ačkoliv spatřuje ve slovanském náboženství dualistické prvky.^[3]

Encyclopedia of Russian & Slavic Myth and Legend ztotožňuje Bělboha s běloruským Belunem,^[4] což je však polní duch.^[5]

Odkazy

Poznámky

1. v latinském originále consecracio a execracio, častá slovní hříčka ve středověké literatuře týkají se pohanství.

Reference

1. HELMOLD Z BOSAU. Kronika Slovanů. Praha: Argo, 2012. ISBN 978-80-257-0786-9. S. 105. 
2. NIEDERLE, Lubor. Slovanské starožitnosti. Praha: Bursík & Kohout, 1916. S. 159. Díl II., svazek I.. 
3. VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 96. 
4. DIXON-KENNEDY, Mike. Encyclopedia of Russian & Slavic Myth and Legend. Santa Barbara: ABC Clio, 1998. Dostupné online. ISBN 1-57607-063-8. S. 48. 
5. VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 123. 

Externí odkazy

• Bělboh ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích