Břestovníček Tatarinovův

Jak číst taxoboxBřestovníček Tatarinovův
alternativní popis obrázku chybí
Břestovníček Tatarinovův (Pteroceltis tatarinowii)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďkonopovité (Cannabaceae)
Rodbřestovníček (Pteroceltis)
Binomické jméno
Pteroceltis tatarinowii
Maxim., 1873
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kůra kmene
Větévka

Břestovníček Tatarinovův (Pteroceltis tatarinowii) je opadavý listnatý strom, jediný druh monotypického rodu břestovníček. Tento čínský reliktní endemit byl po molekulárních studiích přeřazen z čeledi rostlin jilmovitých do čeledi konopovitých. Je původním druhem v čínských provinciích: An-chuej, Če-ťiang, Čching-chaj, Fu-ťien, Che-nan, Chu-nan, Chu-pej, Kan-su, Kuang-si, Kuang-tung, Kuej-čou, Liao-ning, S’-čchuan, Šan-si, Šan-tung, Šen-si, Ťiang-si a Ťiang-su.

Prvý strom tohoto druhu v Evropě vyrostl roku 1894 ve Francii ze semene, které dovezl z Číny francouzský botanik Maurice de Vilmorin.[2][3][4][5]

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Roste v lehké písčité, střední hlinité a těžké jílovité půdě, která může být suchá či vlhká, avšak dobře odvodněná. Nejlépe vyhovuje stanoviště s půdou spíše alkalickou a situované na plném slunci, starší a dobře zakořeněná dřevina toleruje déletrvající období sucha. Vyskytuje se v nadmořské výšce od 100 do 1500 m n. m., kde bývají průměrné roční srážky v rozmezí 1300 až 1600 mm a průměrná roční teplota vzduchu je okolo 15 °C. Ve své domovině povětšině roste v poměrně drsných podmínkách na strmých skalách nebo suchých svazích s půdou bohatou na vápník. Břestovníček Tatarinovův má širokou distribuci a nejsou známe žádné hrozby, je proto IUCN řazen mezi málo dotčený druh (LC).

Kvete současně s rašícími listy, obvykle od března do května, plody dozrávají od srpna do října. Rostlina je rezistentní vůči většině hub a plísní. Náleží do klimatické zóny odolnosti č. 5, je vhodný pro pěstování i ve střední Evropě.[2][3][4][6][7][8]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Strom má nenápadné jednopohlavné květy, na jednom stromě vyrůstají většinou pouze samčí nebo pouze samičí, pouze vzácně současně květy samčí i samičí. Bývá vysoký až 15 m a má světle šedou kůru odlupčivou v dlouhých pásech. Kmen o průměru do 1 m bývá krátký nebo rozvětvený a nese širokou, rozkladitou korunu s větvemi porostlými střídavými, řapíkatými listy s postranními opadavými palisty. Listové čepele jsou lysé, vejčitě kopinaté až podlouhlé, 3 až 10 cm dlouhé a 2 až 5 cm široké, na bázi klínovité, na vrcholu zašpičatělé, po obvodě nepravidelně pilovité, zpeřená žilnatina má čtyři až šest párů žilek.

Samčí květy jsou kulovité a vyrůstají ve svazečcích v paždí spodních listů na letorostech, mají pětičetné, střechovitě uspořádané okvětí, v květu je pět tyčinek s vejčitými prašníky. Samičí květy rostou osamoceně v paždí listů jednoletých větviček, mají čtyřčetné kopinaté okvětí, přisedlý, vejčitý, jednoplodolistový semeník má jediné vajíčko a nese rozdvojenou čnělku.

Plod je žlutozelený až nahnědlý, kulovitý neb podlouhlý, asi 5 mm velký oříšek, který visí na 1,5 cm dlouhé stopce a má až 2 cm široký, tenký, téměř okrouhlý a na vrcholu vykrojený lem.[2][3][4][7][9]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Strom se může množit se semen, oříšků, které se vysévají po tříměsíční studené stratifikaci. Klíčí celkem spolehlivě, ale až po dvanácti i více měsících. Osivo lze bez újmy na klíčivosti skladovat v suchu i pět let. Semena jsou hojně konzumována ptáky a drobnými savci, kteří zajišťují jejich rozšiřování. Strom někdy vytváří kořenové odnože.[7][10]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Břestovníček Tatarinovův má rád půdu s vysokým obsahem vápníku, snáší sucho a málo plodné stanoviště. Má mohutný kořenový systém a je považován za jednu z důležitých dřevin pro obnovu vegetace ve vápencových oblastech v zóně mírného podnebného pásma ve východní Číně, hlavně na strmých svazích v neúrodných oblastech. Vysazuje se také jako dřevina ozdobná a stín poskytující, dá se podle potřeby dobře tvarovat.

Jeho dřevo je kvalitní, tvrdé a odolné vůči houbám. Ze semen se někdy extrahuje olej. Z kůry se získávají vlákna přidávající se k rýžovým do směsi, ze které se vyrábí kvalitní rýžový papír vhodný pro psaní a kreslení tuží, tzv. "Xuan paper", ceněný pro měkkost, pevnost a trvanlivost. Většina dochovaných starých čínských písemností je na něm psána.[4][7][10]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
  2. ↑ a b c SEKERKA, Pavel. BOTANY.cz: Pteroceltis tatarinowii [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 22.11.2008 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Dendrologie.cz: Pteroceltis tatarinowii [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d Pteroceltis tatarinowii [online]. International Dendrology Society, Kington, Herefordshire, UK [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Pteroceltis tatarinowii [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 06.01.2020 [cit. 2020-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  6. ↑ LIN, Q. IUCN Red List of Threatened Species: Pteroceltis tatarinowii [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2019 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d FERN, Ken; FERN, Ajna. Useful Temperate Plants: Pteroceltis tatarinowii [online]. Ken Fern, Useful Temperate Plants Database [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ YOU, Hai-Mei; FUJIWARA, Kazue; TANG, Quian. Geographical Changes in Vegetation and Plant Functional Types: Phytosociological Study of Pteroceltis tatarinowii [online]. Springer Nature Switzerland AG., rev. 19.04.2018 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ FU, Liguo; XIN, Yiqun; WHITTEMORE, Alan. Flora of China: Pteroceltis tatarinowii [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b Plants For a Future: Pteroceltis tatarinowii [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]