Bad Leonfelden
| Bad Leonfelden | |
|---|---|
 pohled na město ze západu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°31′31″ s. š., 14°17′36″ v. d. |
| Nadmořská výška | 750 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Horní Rakousy |
| Okres | Urfahr-okolí |
  Bad Leonfelden | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 40,3 km² |
| Počet obyvatel | 4 180 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 103,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Alfred Hartl |
| Oficiální web | www |
| gemeinde | |
| Adresa obecního úřadu | Hauptplatz 1 4190 Bad Leonfelden |
| Telefonní předvolba | 07213 |
| PSČ | 4190 |
| Označení vozidel | UU |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bad Leonfelden je rakouské lázeňské město v Horních Rakousích v okrese Urfahr-okolí. Leží v oblasti Mühlviertel na jižním úpatí šumavské hory Sternstein, zhruba 25 kilometrů severně od Lince. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.
Místní části
[editovat | editovat zdroj]Město má tyto místní části:
- Affetschlag (24)
- Bad Leonfelden (477)
- Böheimschlag (4)
- Burgfried (2094)
- Dietrichschlag (271)
- Dürnau (4)
- Elmegg (24)
- Farb (44)
- Haid (237)
- Langbruck (29)
- Oberlaimbach (147)
- Oberstern (11)
- Oberstiftung (227) včetně Hagau
- Rading (57) včetně Appenau
- Roßberg (16)
- Schönau (78)
- Silberhartschlag (11)
- Spielau (42)
- Unterlaimbach (174)
- Unterstern (34)
- Unterstiftung (263) včetně Hagau a Im Graben
- Weigetschlag (65)
- Weinzierl (71)
Poznámka: V závorkách je uveden počet obyvatel ke dni 1.1.2023.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Leonfelden byl založen jako osada na křižovatce Linecké stezky – staré obchodní cesty od Dunaje do Čech. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1154, kdy byl uveden pod jménem Lonveld. V roce 1356 získal městská práva. Při husitských válkách byl Leonfelden opevněn a sloužil jako jeden ze čtyř hraničních bodů Mühlviertlu na obranu proti výpadům z Čech - v roce 1427 jej husité dobyli. V dalším období město prosperovalo díky obchodu, i když o výsadní postavení v obchodní činnosti s ním soupeřil Freistadt (v roce 1533 vedly Leonfelden a Freistadt boje o silniční právo). V roce 1850 se stal sídlem okresu a v roce 1903 byl připojen k nově založenému okresu Urfahr. V roce 1892 bylo město poničeno velkým požárem.
Lázně
[editovat | editovat zdroj]V Leonfeldenu existovaly již v období 1881 - 1919 bahenní koupele. V roce 1960 byla otevřena sanatoria a město se může od té doby nazývat jako Bad Leonfelden.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- obdélné náměstí se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1730
- radnice z roku 1608 s rohovými věžemi a zbytky barokních fresek
- farní kostel sv. Bartoloměje (gotický s románskými základy, po roce 1781 barokizován, v letech 1875-77 přestavěn a rozšířen, 1892-96 renovován po požáru)
- farní škola - nejstarší dochovaná školní farní budova v Rakousku, škola v letech 1577 - 1850, nyní školní muzeum
- špitální kostel sv. Josefa z roku 1517 (pozdně gotický) se síťovou žebrovou klenbou, 1787 zrušen, nyní vlastivědné muzeum
Partnerské město
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bad Leonfelden na německé Wikipedii.
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ Písek schließt Partnerschaft mit Bad Leonfelden. www.mzv.cz [online]. [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (německy)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bad Leonfelden na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
