Bajt Sahur

Bajt Sahur
بيت ساحور
بيت ساحور
Poloha
Souřadnice31°42′ s. š., 35°13′12″ v. d.
Nadmořská výška620 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00
UTC+03:00
StátPalestinaPalestina Palestina
GuvernorátBetlém
Bajt Sahur
Bajt Sahur
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,9 km²
Počet obyvatel13 281 (2017)
Správa
StarostaHani Hayek
Oficiální webwww.beitsahur.org
PSČ181 a 182
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bajt Sahur (arabsky يت ساحور‎, doslova „dům pastýřů“, hebrejsky בית סאחור‎) je město a křesťanské poutní místo v betlémském guvernorátu státu Palestina na Západním břehu Jordánu, stojící přibližně 10 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Žije zde přes 13 600 obyvatel.[1][2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Stopy osídlení ze třetího až čtvrtého století tradice spojuje se svatou Helenou, která zde měla založit jeden z prvních kostelů. Dochovaly se fragmenty sloupů a mozaikové podlahy, které archeologové zdokumentovali v letech 1978-1980, později byly odhaleny také základy byzantské baziliky v blízkosti jeskyní, obývaných prvními přistěhovalci. Bylo to několik muslimských a křesťanských rodin z Wádí Musa poblíž Petry (v dnešním Jordánsku). Místní tradice zaznamenala osídlení až od 14. století. Do Osmanské říše byl Bajt Sahur se zbytkem Palestiny začleněn v roce 1517. Při sčítání lidu v roce 1525/26 měl jen 5 křesťanských a 7 muslimských domácností.[3] Další křesťanská komunita přišla z území říše Ghássánovců v 17. století a v 18. století z Rašdy v Egyptě. Přesto zůstávaly křesťanské rodiny v menšině až do let 1839–1841, kdy tři čtvrtiny muslimů z Palestiny vymřely v armádě Ibrahíma Paši v egyptsko-turecké válce.

Františkáni z Kustodie Svaté země zde sídlili a sloužili bohoslužby v jeskyni u Pole pastýřů od 16. století. V roce 1864 byl dokončen nový římskokatolický kostel a škola.[4] V roce 1870 zde žilo 37 „Latinů“ (katolíků) v 11 domech a ve 48 domech 187 „Řeků“, kteří se hlásili k ortodoxní církvi. V roce 1883 byl Bejt Sahur popsán jako předměstí Betléma, ležící na hřebeni kopce se širokou náhorní plošinou Pole pastýřů... s malým řeckým kostelem v jeskyni, podzemní kaplí, přístupnou po 20 schodech a obsahující obrazy a mozaiku. Nad klenbou této kaple byly ruiny s latinským oltářem. K ní patřil moderní dům kurie. V roce 1896 byla populace obce odhadována na 861 osob a do roku 1945 vzrostla na 2 770 (370 muslimů a 2 400 křesťanů). Po arabsko-izraelské válce z roku 1948 a po dohodě o příměří z roku 1949 se Bajt Sahur dostal pod jordánskou nadvládu a v roce 1961 jeho populace dosáhla 5 316 obyvatel. Od šestidenní války v roce 1967 patří k Izraeli.

Památky

[editovat | editovat zdroj]
  • Základy dvou staveb byzantské baziliky ze 4.-5. století, pobořené v 6. a 7. století[5]
  • Řecký ortodoxní kostel Zvěstování Panny Marie melchitské ortodoxní církve jeruzalémského patriarchátu; při něm sídlí řecký ortodoxní klášter San Saba.
  • Kaple Zvěstování pastýřům Gloria in excelsis deo, kterou projektoval Antonio Barluzzi (1953). Stojí na jedné z jeskyní, která tvoří podzemní kapli. Má tvar byzantské centrální stavby na půdorysu řeckého kříže s kupolí uprostřed a čtyřmi apsidami v koutech. Nad vstupním průčelím je drobná zvonice ve tvaru štítu se třemi oblouky a v nich třemi zvony. Vnější silueta kaple bývá přirovnávána ke stanu nomádů, k nimž pastýři patřili.[6] Uvnitř jsou na stěnách reliéfy a v apsidách tři velkoformátové freskyː Zjevení betlémské hvězdy pastýřům na poli; Andělské zvěstování klečícím pastýřům o Svaté noci; Adorace Páně s pastýři v betlémské jeskyni. Kapli spravují františkáni.
  • Kašna pastýřů - je napájena z historické cisterny
  • Herodion - opevněný palác judského krále Heroda I. († 4 př. n.l .) - s Herodovou hrobkou; z Pole pastýřů je výhled na jeho ruiny na protějším kopci.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Základy byzantské baziliky
    Základy byzantské baziliky
  • Jeskyně pod kostelem
    Jeskyně pod kostelem
  • Kaple Zvěstování pastýřům
    Kaple Zvěstování pastýřům
  • Řecký ortodoxní kostel
    Řecký ortodoxní kostel
  • Zahrady na Poli pastýřů
    Zahrady na Poli pastýřů
  • Kašna pastýřů
    Kašna pastýřů
  • Ulice s bránou
    Ulice s bránou

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beit Sahour na anglické Wikipedii. (zčásti)

  1. ↑ AMARA, Muhammad. Politics and sociolinguistic reflexes: Palestinian border villages. Amsterdam/Filadelfie: John Benjamins Publishing Company, 1999. 261 s. Dostupné online. ISBN 978-9027241283. S. 18. (anglicky) 
  2. ↑ BRYNEN, Rex. A very political economy: peacebuilding and foreign aid in the West Bank and Gaza. Washington: US Institute of Peace Press, 2000. 287 s. Dostupné online. ISBN 978-1929223046. S. 202. (anglicky) 
  3. ↑ Ehud Toledano, The Sanjaq of Jerusalem in the sixteenth century : Aspects of Topography and Population Responsibility. (1984 ), s. 312
  4. ↑ Hanna Said Kildani, Modern Christianity in the Holy Land. AuthorHouse 2009
  5. ↑ SALAH AL-HOUDALIEH AL-QUDS UNIVERSITY. Case Study of Beit Sahour, Palestine. In: Archaeological minor sites in the Mediterranean basin, Beit Sahur in Palestine, Gadara in Jordan, Vito Soldana and Finziade in Italy [online]. Al-Adab Press, Jerusalem, 2014-01-01. = Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Giuliano Valdes, Země Ježíšova. Casa Editrice Bonecchi. Florencie 1993, ISBN 88-8029-075-4, s.34-35

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha: Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6. 
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města a uprchlické tábory ve Státě Palestina Palestina
Západní břeh Jordánu
Pásmo Gazy