Balaur bondoc

Balaur bondoc; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 70 miliony let
	Rekonstrukce vzhledu balaura
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	Theropoda;
Infrařád	Deinonychosauria;
Čeleď	Dromaeosauridae;
Rod	Balaur; Csiki et al., 2010
Binomické jméno
	Balaur bondoc; Csiki et al., 2010
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Balaur bondoc (podle rumunského myt. draka) byl druh menšího teropodního dinosaura z čeledi Dromaeosauridae. Žil v období svrchní křídy (asi před 70 miliony let) na území dnešního Rumunska (ostrov Haţeg).^[1]

Historie

Jediný známý exemplář představuje neúplná kostra, jejímž nápadným znakem jsou mohutné kratší končetiny, robustnější než u ostatních dromeosauridů (odtud druhový název B. bondoc, znamenající v rumunštině "tlustý, podsaditý"). Druh B. bondoc byl popsán rumunskými a americkými paleontology v roce 2010. Výzkum nově objevených fosilií z roku 2019 ukazuje, že tento teropod mohl být ve skutečnosti blízce příbuzný praptákovi rodu Gargantuavis, do té doby známým jen z území současné Francie.^[2]

Popis

Nejnápadnějším znakem tohoto asi 2^[3] až 2,5 metru dlouhého a kolem 15 kg vážícího^[4] predátora je přítomnost dvou "srpovitých" drápů na každé jeho dolní končetině; ostatní dromeosauridi měli na každé pouze jeden. Může však jít také o jakousi patologii nebo posmrtné ohnutí druhého prstu. Přední končetiny byly poměrně redukované, i když ne přímo zakrnělé. Zadní nohy byly silné a sloužily spíše ke skoku než běhu. Je pravděpodobné, že Balaur byl dominantním predátorem svého ekosystému a lovil i větší živočichy, než byl sám. Není však jisté, zda žil podobně jako jeho mongolský příbuzný Velociraptor v malých smečkách.

Odkazy

Reference

↑ SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 125)
↑ Gerald Mayr, Vlad Codrea, Alexandru Solomon, Marian Bordeianu & Thierry Smith (2019). A well-preserved pelvis from the Maastrichtian of Romania suggests that the enigmatic Gargantuavis is neither an ornithurine bird nor an insular endemic. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.104271
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 140 (anglicky)

Literatura

Z., Csiki; Vremir, M.; Brusatte, S. L.; and Norell, M. A. (2010). "An aberrant island-dwelling theropod dinosaur from the Late Cretaceous of Romania". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America preprint. doi: 10.1073/pnas.1006970107.
Brusatte, S. (2018). The Rise and Fall of the Dinosaurs. Harper Collins Publishers, New York (ISBN 978-0-06-249042-1); str. 263-266.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Balaur bondoc na Wikimedia Commons
Článek o dinosaurovi rodu Balaur (rusky)

[1] SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 125)

[2] Gerald Mayr, Vlad Codrea, Alexandru Solomon, Marian Bordeianu & Thierry Smith (2019). A well-preserved pelvis from the Maastrichtian of Romania suggests that the enigmatic Gargantuavis is neither an ornithurine bird nor an insular endemic. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.104271

[3] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[4] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 140 (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]