Balerna | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 45°50′46″ s. š., 9°0′14″ v. d. |
Nadmořská výška | 306 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Ticino |
Okres | Mendrisio |
Balerna | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 2,53 km² |
Počet obyvatel | 3 269 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 1 292,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 6828 |
Označení vozidel | TI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Balerna (zastarale německy Balern) je obec na jihu Švýcarska v kantonu Ticino, blízko hranic s Itálií. Žije zde přibližně 3 300[1] obyvatel. Nachází se v nejjižnější části Švýcarska, nedaleko italského města Como.
Balerna se nachází mezi městy Mendrisio a Chiasso. Sousedními obcemi Balerny jsou Chiasso, Morbio Inferiore, Castel San Pietro, Coldrerio a Novazzano.
Historické centrum obce je poněkud vyvýšené na kopci. Nejníže položené oblasti obce na jihu jsou v nadmořské výšce 235 m, nejvýše položené na svazích směrem ke Castel San Pietro na severu v nadmořské výšce kolem 346 m. Na východě leží soutěska Breggia, na jihu planina Faloppia východně od Chiassa. V nízkých oblastech předměstí Chiassa se usadilo mnoho průmyslových podniků a podniků poskytujících služby.
Na jihu protíná území obce dálnice A2 a Gotthardská dráha. Středem obce prochází hlavní silnice č. 2. Na obecním katastru se částečně nachází seřaďovací a nákladové nádraží Chiasso.
V roce 865 vytvořila vesnice spolu se sousedním hradem Castel San Pietro koncil. Ve 12. století vlastnili práva v Balerně církevní desátníci (decimani) a klášter Sant’Abbondio v Comu. Obec, poprvé zmiňovaná v roce 1115 jako Barerna, se skládá z místních částí Caslaccio, Mercole, Sant’Antonio, Bisio, Pontegana a Passeggiata.[2] Ve 13. století byla Balerna nejprve závislá na městě Como (Quartier Porta Sala) a později na biskupovi. Spolu s městem Como se Balerna dostala v roce 1335 pod vládu milánských Viscontiů, které vystřídal Franchino Rusca.
Po Milánských následovali v roce 1512 konfederáti, kteří ji spojili s Mendrisiem v jeden správní celek, v němž si Balerna udržela svá opakovaně potvrzená privilegia. Až do roku 1573 byl v Balerně soudní dvůr, k němuž Balerna delegovala dva plebány a Mendrisio dva regenty. V roce 1798 měla být Balerna připojena k Cisalpinské republice, ale v referendu se Balerna vyslovila pro setrvání ve Švýcarsku. Dekretem z Aarau z 30. května 1798 byla Balerna spolu s Mendrisiem připojena k Helvétské republice.[2]
Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1652 | 1696 | 1723 | 1801 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 1990 | 2000 | 2010 | 2012 | 2014 | 2017 | |
Počet obyvatel | 341 | 367 | 422 | 518 | 889 | 1612 | 2625 | 3885 | 3418 | 3415 | 3349 | 3303 | 3396 | 3345 |
Obec se nachází v jižní části kantonu Ticino, která je jednou z italsky mluvících oblastí Švýcarska. Převážná většina obyvatel obce tak hovoří italsky.
Obec leží v blízkosti hranicí s Itálií, tranzitní a celní doprava má proto velký význam.
Vyspělost obce výrazně zvýšilo dokončení Gotthardské dráhy v roce 1882.[3] Rozšiřování pohraniční stanice Chiasso vedlo k tomu, že železnice zakoupila a zastavěla i některé pozemky na území Balerny a nabídla tak místním obyvatelům pracovní místa. I v současnosti ve stanici zastavují mezinárodní vlaky kategorie EuroCity, spojující Curych a Milán.
Menší část obyvatel pracuje v místním průmyslu, například na výrobu kávy. Dalším významným zaměstnavatelem je společnost Valcambi SA. Jde o mezinárodně působící švýcarskou rafinerii, rafinující zlato, stříbro, platinu a palladium a vyrábějící různé slitky, mince a medaile, jakož i polotovary pro šperkařský a hodinářský průmysl.[4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Balerna na německé Wikipedii.