Balkova Lhota

Balkova Lhota
Chalupa
Chalupa
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTábor
Obec s rozšířenou působnostíTábor
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°27′8″ s. š., 14°36′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel148 (2024)[1]
Rozloha3,55 km²[2]
Katastrální územíBalkova Lhota
Nadmořská výška493 m n. m.
PSČ391 31
Počet domů51 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduBalkova Lhota 1
391 31 Dražice
Balkova.Lhota@seznam.cz
StarostaStanislav Šika
Oficiální web: www.balkovalhota.cz
Balkova Lhota
Balkova Lhota
Další údaje
Kód obce563251
Kód části obce137928
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Balkova Lhota (německy Ellguth) je malá vesnice v okrese Tábor. Leží asi šest kilometrů severozápadně od Tábora, padesát čtyři kilometrů severně od Českých Budějovic a sedmdesát dva kilometrů jižně od Prahy. Žije v ní 148[1] obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Vesnice vznikla patrně již ve 14. století pod jménem Včelákova Lhota. První písemná zmínka však je až z roku 1523. Obec patřila rodu Kršňáků z Božetína a ze Lhoty, který si v okolí postavil tvrz. 1587 se stala majetkem města Tábor. Na začátku 17. století byla prodána rodu Balků, podle nichž se vesnice dnes jmenuje, avšak ještě v 18. století bývala uváděna i jako Včelákova Lhota.

Dominantou obce byla tvrz, vesničany spíše nazývána „tvrzka“. Malá tvrz byla chráněna dvěma nápustnými rybníky. Jedním na straně západní a druhým na straně severní, kde byl vykopán hluboký příkop. Jednalo se o jednopatrovou budovu, dole sklenutou s dřevěným svrškem. V roce 1731 se na tvrzi usadil balkovský rychtář Jan Bervida (1698–1767), po svatbě se svojí druhou ženou Johannou (patrně rozenou Balkovou). Bervida nechal příkop zavézt zeminou a rybník na severní straně zrušil.

V letech 1869–1890 a v letech 1961–1980 byla vesnice součástí obce Radkov, v letech 1900–1950 představuje samostatnou obec, od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 součástí obce Dražice a od 24. listopadu 1990 se stala samostatnou obcí.[4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 247 242 271 233 252 241 213 184 170 145 122 122 124 120 143
Počet domů 29 31 34 34 33 33 32 39 39 39 33 44 42 47 51

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Obec se členění na základní sídelní jednotky: Balkova Lhota a Černý Les.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Chalupa
    Chalupa
  • Stodola
    Stodola
  • Obecní úřad
    Obecní úřad

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Cikhart, Roman: „Balkova Lhota“, časopis „Čas“ čís. 31/1910, Tábor.
  • Sedláček, August: „Hrady, zámky a tvrze království Českého“, Díl IV., Vysočina táborská: „Lhota Včelákova“, Praha 1995.
  • Tříska, Karel Dr.: „Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“, svazek V., Jižní Čechy: „Balkova Lhota – tvrz“, Praha 1986.
  • Vraný, Jiří Ing.: „Kořeny rodu Berwid-Buquoy na Táborsku...“ (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor–Měšice“, České Budějovice 2005).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Tábor
Balkova Lhota • Bečice • Bechyně • Běleč • Borkovice • Borotín • Bradáčov • Březnice • Budislav • Černýšovice • Dírná • Dlouhá Lhota • Dobronice u Bechyně • Dolní Hořice • Dolní Hrachovice • Drahov • Dráchov • Dražice • Dražičky • Drhovice • Haškovcova Lhota • Hlasivo • Hlavatce • Hodětín • Hodonice • Chotěmice • Chotoviny • Choustník • Chrbonín • Chýnov • Jedlany • Jistebnice • Katov • Klenovice • Komárov • Košice • Košín • Krátošice • Krtov • Libějice • Lom • Malšice • Mažice • Meziříčí • Mezná • Mladá Vožice • Mlýny • Myslkovice • Nadějkov • Nasavrky • Nemyšl • Nová Ves u Chýnova • Nová Ves u Mladé Vožice • Oldřichov • Opařany • Planá nad Lužnicí • Pohnánec • Pohnání • Pojbuky • Přehořov • Psárov • Radenín • Radětice • Radimovice u Tábora • Radimovice u Želče • Radkov • Rataje • Ratibořské Hory • Rodná • Roudná • Řemíčov • Řepeč • Řípec • Sedlečko u Soběslavě • Sezimovo Ústí • Skalice • Skopytce • Skrýchov u Malšic • Slapsko • Slapy • Smilovy Hory • Soběslav • Stádlec • Sudoměřice u Bechyně • Sudoměřice u Tábora • Sviny • Svrabov • Šebířov • Tábor • Třebějice • Tučapy • Turovec • Ústrašice • Val • Vesce • Veselí nad Lužnicí • Vilice • Vlastiboř • Vlčeves • Vlkov • Vodice • Zadní Střítež • Záhoří • Zálší • Zhoř u Mladé Vožice • Zhoř u Tábora • Zlukov • Zvěrotice • Želeč • Žíšov
legenda: město, městys.