Baptistina | |
---|---|
Identifikátory | |
Typ | planetka |
Označení | (298) Baptistina |
Katalogové číslo | 298 |
Objeveno | |
Datum | 9. září 1890 |
Místo | Nice |
Objevitel | Auguste Charlois |
Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
Výstřednost | 0,096 |
Perihel | 306,227×106 km 2,047 au |
Afel | 371,152×106 km 2,481 au |
Perioda (oběžná doba) | 1244,205 d (3,41 a) |
Sklon dráhy | |
- k ekliptice | 6,285° |
Délka vzestupného uzlu | 8,346° |
Argument šířky perihelu | 134,492° |
Střední anomálie | 74,903° |
Fyzikální charakteristiky | |
Absolutní hvězdná velikost | 11,0 |
Rovníkový průměr | 13 – 30 km |
(298) Baptistina je planetka z hlavního pásu asteroidů o rozměrech asi 13 až 30 km. Je považována za pozůstatek větší planetky o velikosti kolem 170 km, která se měla rozpadnout před 160 miliony lety, jejíž pozůstatky v současnosti tvoří tzv. rodinu Baptistina a předpokládalo se, že některé úlomky z této původní planetky mohly dát vznik kráteru Tycho na Měsíci a Chicxulubskému kráteru na Zemi. Novější měření infračerveného kosmického teleskopu WISE z roku 2011 ale odhalilo, že k rozpadu došlo teprve před asi 80 miliony let, což vylučuje tento asteroid coby původce zmíněných impaktorů.[1]