Barborka (rod)
 Barborka | |
|---|---|
 Porost barborky obecné (Barbarea vulgaris) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod | barborka (Barbarea) R.Br. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barborka (Barbarea) je rod většinou žlutě kvetoucích, převážně plevelných rostlin z čeledě brukvovitých.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Tato volně rostoucí rostlina, mnohde považována za nezajímavý plevel, je hojně rozšířena v mírném podnebném pásu hlavně po Severní polokouli, převážně v Evropě a Severní Americe, již méně v Asi. Sporadicky se ve stejném klimatu vyskytuje v jižní Africe a jižní Austrálii včetně Nového Zélandu.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jsou to byliny s hranatými nebo poléhavými lodyhami, občas chlupatými, dosahují u některých druhů výšky až 50 cm. Jsou dvouleté nebo trvalky, jen výjimečně jednoleté. Přízemní listová růžice mívá řapíkaté listy lichozpeřené s lalokovými lístky nebo peřenosečné lyrovité, jen zřídka bývají nedělené. Listy vyrůstající z lodyh bývají s řapíkem nebo přisedlé, ouškaté, celé, zubaté, lichozpeřené, peřenoklané nebo peřenosečné. Horní lodyžní listy bývají podlouhlé, mnohdy zvlněné, laločné nebo jsou zubaté.
Květenství jsou hroznovitá, často bez listenů, s hranatou lodyhou. Čtyřčetné oboupohlavné květy mají podlouhlé nebo obkopinaté kališní lístky, které jsou někdy vytrvalé. Korunní lístky jsou žluté nebo světle žluté, výjimečně krémově bílé, nehtovité nebo obkopinaté. Květ má 6 tyčinek s podlouhlými prašníky, patyčinky nebývají. Z květního lůžka vystupují 4 nektarové žlázy. Svrchní semeník s jednou čnělkou, někdy lalokovitou, je rozdělen blanitou přepážkou, obsahuje 10 až 40 vajíček. Chromozómové číslo: 2n=16.
Plody jsou pukající šešule s chlopněmi, většinou jsou narostlé na vztyčených stoncích. Drobná, někdy okřídlená semena jsou sestavena v jedné nebo dvou řadách. Barborka se rozmnožuje semeny nebo kořenovými oddenky. Vyhovuje ji nejlépe výživná, kyprá, provlhlá půda, objevuje se na loukách i oraných polích, stejně tak na skládkách, v blízkosti cest nebo ruderálních stanovištích.[2][3]
Poměrně štiplavé listy barborky se leckde používají jako ochucovadlo do zeleninových salátů, případně jako pomocný prostředek pro hojení otevřených ran.[4]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod barborka má asi 20 druhů,[5] v České republice se vyskytují dva až tři:
Podle[6] jsou 3:
- barborka obecná (Barbarea vulgaris) W. T. Aiton
- barborka přitisklá (Barbarea stricta) Andrz.
- barborka obloučnatá ( Barbarea arcuata) (J. Presl et C. Presl) Rchb.
Podle[7] jsou druhy jen 2, neboť barborka obloučnatá je považována za poddruh barborky obecné.
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Pro nepříznivý vliv regulací vodních toků na přirozené biotopy klesl v poslední době počet již tak roztroušených lokalit, kde lze barborku přitisklou nalézt. Proto je barborka přitisklá i barborka obloučnatá v „Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR“ zařazena do kategorie C4 – mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost.[7][8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ data.gbif.org
- ↑ www.2efloras.org
- ↑ botanika.wendys.cz
- ↑ www.answers.com
- ↑ linnaeus.nrm.se
- ↑ www.vurv.cz. www.vurv.cz [online]. [cit. 2010-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-12.
- ↑ a b botany.cz
- ↑ Červený seznam[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu barborka na Wikimedia Commons - www.1efloras.org
