Barinasuchus

Jak číst taxoboxBarinasuchus
Stratigrafický výskyt: Eocénmiocén, asi před 37 až 11 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Fosilie holotypu barinasucha (fragment lebky).
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
PodtřídaCrocodylomorpha
NadřádSebecosuchia
ČeleďSebecidae
RodBarinasuchus
Binomické jméno
Barinasuchus arveloi
Paolillo a Linares, 2007
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barinasuchus („krokodýl ze státu Barinas“) byl rod vyhynulého krokodylomorfa (krokodýlovitého plaza) z kladu Sebecosuchia. Zástupci tohoto rodu žili na území současné Venezuely (souvrství Parángula), Peru (souvrství Ipururo) a Argentiny (souvrství Divisadero Largo) v období pozdního eocénu až pozdního miocénu, asi před 37 až 11 miliony let.[1] Formálně byl tento rod stanoven roku 2007, typovým a jediným známým druhem je B. arveloi.[2]

Stejně jako v případě dalších sebekosuchidů se i v tomto případě jednalo o suchozemského predátora, schopného pronásledovat svoji kořist relativně rychle po souši.[3] Stejně jako mnohem dříve žijící teropodní dinosauři byl i tento krokodýlovitý plaz vybaven zifodontními zuby, usazenými v čelistních jamkách. Barinasuchus byl zároveň největším známým zástupcem své skupiny, jeho lebka byla v kompletním stavu dlouhá asi rovný 1 metr (zachovaná část pak kolem 70 cm) a celková délka těla dosahovala asi 6 až 10 metrů.[4]

Tito obří terestričtí krokodylomorfové byli jakýmisi ekologickými obdobami velkých teropodních dinosaurů, žijících v období druhohor.[5] Někteří badatelé se dříve dokonce domnívali, že fosilie sebecidů patří právě teropodním dinosaurům, kteří v Jižní Americe přežili hluboko do období kenozoika.[6]

  1. Pol, D.; et al. (2014). A new notosuchian from the Late Cretaceous of Brazil and the phylogeny of advanced notosuchians. PLoS One. 9 (4): e93105.
  2. Paolillo, Alfredo; Linares, Omar J. (2007). Nuevos cocodrilos Sebecosuchia del Cenozoico Suramericano (Mesosuchia: Crocodylia). Paleobiologia Neotropical. 3: 1–25.
  3. Gonzalo Gabriel Bravo, Diego Pol & Daniel A. García-López (2021). A new sebecid mesoeucrocodylian from the Paleocene of northwestern Argentina. Journal of Vertebrate Paleontology. e1979020. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.1979020
  4. PDF odborné studie Ralpha Molnara (2016).
  5. Pochat-Cottilloux, Y.; et al. (2023). A multi-isotopic study reveals the palaeoecology of a sebecid from the Paleocene of Bolivia. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 111667. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2023.111667
  6. SOCHA, Vladimír. Daspletosauři v argentinském miocénu. OSEL.cz [online]. 3. listopadu 2020. Dostupné online.  (česky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]