Bavorov (Polsko)
| Bavorov Baborów | |
|---|---|
 Náměstí v Bavorově | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°9′28″ s. š., 17°58′48″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Opolské |
| Okres | Hlubčice |
| Gmina | Bavorov |
  Bavorov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,73 km² |
| Počet obyvatel | 2 954 |
| Hustota zalidnění | 248,93 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané a další |
| Náboženské složení | římští katolíci a další |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Tomasz Krupa |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +48 77 |
| PSČ | 48-120 |
| Označení vozidel | OGL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_ID_610191.jpg)
Bavorov[1][2][3][4] (polsky Baborów, německy Bauerwitz) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Hlubčice, sídlo gminy Bavorov. Leží v historickém území Horního Slezska (ačkoliv původně bylo součástí Moravy) na řece Cině a z geomorfologického hlediska se rozkládá na severních svazích Opavské pahokartiny. Žije zde 2 954 obyvatel.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Pravděpodobným zakladatelem městečka byl Bavor II., představitel českého šlechtického rodu Bavorů ze Strakonic. První písemná zmínka pochází z roku 1296. Patřilo Opavskému knížectví, které se roku 1318 odtrhlo od Moravy jako samostatné léno Koruny české a nejpozději od konce 15. století bylo považováno za součást Slezska. Nadále však Bavorov až do roku 1972 spadal pod olomouckou diecézi, což napomáhalo udržení kulturních vztahů s Moravou a kontaktu s českým jazykem.
V roce 1340 prodal tehdejší majitel Jindřich z Kravař a Plumlova bavorovské panství včetně Sulkova, Červenkova a Děhylova konventu dominikánek z Ratiboře. Patřilo jim až do sekularizace v roce 1810. Po rozdělení Opavského knížectví roku 1377 se Bavorov stal součástí Krnovska. V roce 1575 ztratil trhové právo, které mu bylo obnoveno za vlády císaře Karla VI. v roce 1718.
Po první slezské válce byl Bavorov spolu s většinou Slezska připojen k Pruskému království. Spadal pod okres Hlubčice ve vládním obvodu Opolí v provincii Slezsko, později v provincii Horní Slezsko. Výstavba železniční tratě Ratiboř – Hlubčice v roce 1856 a následně Bavorov – Kozlí (1908) a Bavorov – Opava (1909) přispěla k rozvoji průmyslu. Vznikla cukrárna, cementárna, tři cihelny, dva parní mlýny, sladovna, mlékárna a továrna na výrobu kachlí. Roku 1928 byla připojena obec Jaronov (Jaroniów, Jernau) ležící na protějším břehu Ciny. S ní přesáhl počet obyvatel Bavorova v roce 1939 čtyři a půl tisíce.
Po první světové válce si Československo nárokovalo oblast Hlubčicka a Ratibořska včetně Bavorova s odvoláním na historické a etnické argumenty. Pojednává o tom osmé memorandum Edvarda Beneše pro pařížskou mírovou konferenci.[5] Československý stát získal však pouze jižní část ratibořského okresu odteď známou jako Hlučínsko. Otázka včlenění města do Československa vyvstala opět po druhé světové válce, ale mocnosti rozhodly o přiřčení celého před válkou německého Slezska socialistickému Polsku.
Polské období v dějinách Bavorova se pojí s ekonomickou stagnaci. Městečko na okraji Opolského vojvodství ztratilo svůj průmyslový význam a v 90. letech byl postupně zrušen provoz na všech železničních tratích, které se v Bavorově křižovaly. Počet obyvatel dosahuje pouze 60 % stavu z roku 1939.
3. února 2018 byla na zdi bývalé radnice odhalena pamětní deska vězňů německého tábora smrti Auschwitz-Birkenau, kteří byli mučeni a zavražděni během Pochodu smrti v roce 1945.[6]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Bavorov leží na silnicích III.tříd, které do města vedou z Kietrze, Hlubčic, či Velkých Petrovic. Po zmíněných silnicích jsou vyznačeny též cyklotrasy, které jsou regionálních významů. Město je akcionářem župního a komunálního sdružení dopravy zvaného „Pogranicze“, které organizuje veřejnou osobní dopravu v místním regionu. [7]
Do města je zavedena jednokolejná železniční trať z Ratiboře. Na počátku 90. let 20. století však došlo ke snižování počtu osobních vlaků. V září 1991 byla zrušena osobní vlaková doprava do nedaleké obce Pilszcz a o rok později byla zrušena také doprava nákladní. V lednu 1993 byla tato trať zcela uzavřena. [8]
Jazyk
[editovat | editovat zdroj]Bavorov byl nejsevernějším místem ve Slezsku, kde se používalo nářečí lašského typu. Spolu s Jaronovem tvořil jazykový ostrov na rozhraní mezi územím lechické slezštiny („vasrpolštiny“) na severu a německojazyčnými obcemi na jihu, vzdálený zhruba deset kilometrů od souvislého pásu lašského osídlení, který začínal Chrastilovem a Velkými Petrovicemi. Místní o sobě říkali, že jsou Moravci, a svůj jazyk označovali za moravský. Do roku 1870 byl Bavorov čistě lašským/moravským městečkem, v kostele se kázalo česky a na lidové škole se používaly učebnice z Moravy.
V následujících desetiletích se většina obyvatel poněmčila, zčásti kvůli přirozenému obratu k dominantní kultuře v období industrializace, zčásti v důsledku asimilační politiky pruského státu. Poslední česká bohoslužba se konala v roce 1922 a jazykovědec Felix Steuer odhadoval v roce 1937 počet aktivních uživatelů lašského nářečí na pouhých 170 z 4 335 obyvatel Bavorova.
Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel odsunuta spolu s Němci nebo emigrovala. Ostatní se jazykově asimilovali s okolními Slezany a polskými přistěhovalci.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Dřevěný barokní kostel svatého Josefa z roku 1702
- Farní kostel Narození Panny Marie přestavěný do nynější novobarokní podoby v roce 1922
- Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, z roku 1889.
- Radnice z 19. století
- Soubor domů na náměstí a v okolních ulicích (Kozielska, Raciborska, Krakowska) z 19. století
- Vyhlídková věž Bavorov (ul. Wiejska)
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baborów na polské Wikipedii.
- ↑ Opavský deník: „..přesně v těchto místech se kdysi nacházela železniční trať vedoucí až do polského Bavorova, ležícího asi třicet kilometrů od Opavy“, 2012
- ↑ Arnošt Lamprecht: K historické fonologii nářečí města Bavorova ve Slezsku, 1974
- ↑ Jan Vyhlídal: Bavorov a okolí v Pruském Slezsku, 1901
- ↑ Databáze zrušených drah v ČR: „...mohl by s využitím opuštěných železnic a budované cyklostezky Opava výhledově a postupně vzniknout velmi atraktivní cyklistický okruh Opava – Bavorov – Hlubčice – Krnov“, 2010
- ↑ Edvard Beneš: Memorandům č. 8. České Horní Slezsko – oblast Ratiboře. (německý překlad)
- ↑ W Baborowie upamiętniono ofiary Marszu Śmierci. dzieje.pl [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ OPOLE, Radio. Samorządowcy podzielili między siebie funkcje w związku celowym, obejmującym przygraniczne powiaty. Samorządowcy podzielili między siebie funkcje w związku celowym, obejmującym przygraniczne powiaty [online]. 2021-12-02 [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Železnice v Baborowě CZ - Gmina Baborów. www.baborow.pl [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOWALSKI, Mariusz. Morawianie (Morawcy) w Polsce. Studia z Geografii Politycznej i Historycznej 5 (2016) [online]. Uniwersytet Łódzki, 2016. Dostupné online.
- Dziedzictwo językowe Rzeczpospolitej (Jazykové dědictví Polska): Gwary laskie (Lašská nářečí) Archivováno 24. 11. 2020 na Wayback Machine., 2020.
- CIMAŁA, Bogdan; SENFT, Stanisław. Baborów 1296-1996: Dzieje miasta i gminy. Opole: Instytut Śląski, 1996.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bavorov na Wikimedia Commons - Webové stránky městského úřadu
