Bechyně

Tento článek je o jihočeském městě na řece Lužnici. Další významy jsou uvedeny na stránce Bechyně (rozcestník).

Bechyně
Bechyňské náměstí s kostelem sv. Matěje
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Bechyně
Obec s rozšířenou působností	Tábor (správní obvod)
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°17′43″ s. š., 14°28′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 838 (2024)[1]
Rozloha	21,29 km²[2]
Nadmořská výška	406 m n. m.
PSČ	391 65
Počet domů	1 048 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	11
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. T. G. Masaryka 2 391 65 Bechyně [e-mail]
Starosta	Mgr. Štěpán Ondřich[4]
Oficiální web: www.mestobechyne.cz
Bechyně
Další údaje
Kód obce	552054
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bechyně (německy Bechin, Beching nebo Bechingen) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, devatenáct kilometrů jihozápadně od Tábora na soutoku Smutné a Lužnice. Žije zde přibližně 4 800^[1] obyvatel.

Město je známé výrobou keramiky a lázněmi. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Název

Název města je odvozen z osobního jména Bech ve významu Bechova hora, tvrz apod. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Behin (1167), Bechinensis (1216), „in prov. Bechinensi“ (1295), Bechingen (1306), Beching (1307), Bechina (1352–1405), Bechynye (1398), Bechinie (1414), „oblehl hrad Bechyni“ (1428), na Bechyni (1424, 1508), Bechyně (1615), Bechyn (1654) a Bechynie (1678).^[5]

Historie

Bechyně podle Jana Willenberga, 1602

Bechyňský klášter františkánů založený na konci 13. století

Prostor dnešního města byl osídlen již od pravěku. V místech pozdějšího zámku pravděpodobně existovalo opevněné hradiště už na přelomu starší a střední doby bronzové a později snad i v době halštatské a laténské.^[6] Při rekonstrukci náměstí v roce 2011 našli archeologové množství keramiky a keltské osídlení z období prvního století před naším letopočtem.^[7]

V 9. století bylo na ostrožně nad řekou vybudováno slovanské hradiště, které se podle Kosmovy kroniky stalo správním centrem kraje označeného jako provincia Bechin.^[6] První písemná zmínka o zdejším osídlení z roku 1167 uvádí bechyňského arcidiakona Dětleba.^[8]

V roce 1268 místo získal král Přemysl Otakar II., který se zde rozhodl postavit svůj hrad. V 80. letech 13. století zde byl založen františkánský klášter.

Jan Lucemburský pak v roce 1323 v podhradí založil město.

Po roce 1340 se v držení Bechyně střídaly různé šlechtické rody – Šternberkové, Bechyňové z Lažan, Švamberkové i Rožmberkové a jako poslední Paarové Nejvýznamnější majitelé Bechyně přitom byli Šternberkové (na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele) a poté ve druhé polovině 16. století Rožmberkové. V té době došlo k významnému rozvoji města a k přestavbě původního hradu na renesanční zámek.

Do roku 1776 byla Bechyně krajským městem Bechyňského kraje, pak přišel úpadek na město okresní a postupná ztráta významu.

Od 15. století ve městě vzkvétalo také hrnčířství, které zde založilo keramickou tradici. První keramická dílna tu vznikla koncem 19. století. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách, která dodnes funguje a nadále se v ní vyučuje. Sami žáci této školy produkovali keramiku, jež se stávala ceněným zbožím a výrobky z období secese jsou dodnes vyhledávané mezi sběrateli.^[9]

Přírodní poměry

V katastrálním území Bechyně je přírodní památka a evropsky významná lokalita – koryto řeky Lužnice.^[10]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[11][12]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	2 994	2 816	2 709	2 714	2 754	2 725	2 742	2 746	4 818	5 067	5 689	6 151	5 931	5 278	4 870
Počet domů	435	445	456	445	470	506	588	657	723	745	787	950	982	1 040	1 048

Městská správa

Části města

• Bechyně
• Hvožďany
• Senožaty

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.^[13]

Hospodářství

Keramický závod

Keramická tradice města se píše od 16. století, kdy se ve městě rozvíjelo hrnčířství a kamnářství. Klasickou střešní krytinu „bechyňské háky“ lze ještě dnes spatřit na některých domech. V roce 1884 byla ve městě otevřena první česká keramická škola na území Rakousko-Uherska.^[14] Ve východní části města (Na Libuši) stojí od roku 1961 továrna na sanitární keramiku Jihočeská keramika (JIKA). V roce 1991 do firmy kapitálově vstoupila společnost Schweizer Keramik Holding AG Laufen. Bechyňský a znojemský závod patří nyní pod firmu Laufen CZ se sídlem v Praze.^[15][16]

Lázně Bechyně

Místní lázně, jejichž tradice sahá do první poloviny 17. století, se specializují na léčbu a rekondici pohybového ústrojí s využitím slatiny z nedalekých Blat.

Pivovar Keras

V roce 2018 zde byl založen pivovar s názvem Keras.^[17]

Doprava

Město stojí na křižovatce silnic II/122 a II/135. Končí v něm železniční trať Tábor–Bechyně, na které ve městě jsou zastávka Bechyně zastávka a stanice Bechyně. Jihovýchodně od města se nachází Letiště Bechyně.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bechyni.

Bechyňský zámek

Bechyňská synagoga

• Zámek Bechyně – V 16. století nechal Petr Vok z Rožmberka přestavět původně gotický hrad na své hlavní, nejmilejší a tehdy ještě mládenecké sídlo, reprezentativní renesanční zámek, kde se také později (14. února 1580) oženil s Kateřinou z Ludanic. Po smrti staršího bratra Viléma z Rožmberka, zdědil Petr Vok celé rožmberské panství (do kterého náležela i Bechyně), Vok však kromě panství zdědil také dluhy po bratru Vilémovi. Proto nedobrovolně obětoval v roce 1596 Bechyni rodu Šternberků, aby smazal dluhy. Po Šternbercích vlastnil zámek téměř dvě staletí rod Paarů. V současné době zámek patří Josefu Šťávovi. Komplex bechyňského zámku je veřejně přístupný a prohlídková expozice představuje především historicky nejvýznamnějšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka. V bývalém zámeckém pivovaru byla pobočka Alšovy jihočeské galerie, od roku 2021 se nachází v ulici Novodvorská^[18]. V bývalé zámecké sýpce, dnes Výstavní prostor Zámecká sýpka je umístěna expozice Vladimíra Preclíka.
• Městské opevnění
• Františkánský klášter; v interiéru zaujme vzácná sklípková klenba a náhrobní kameny držitelů Bechyně. Okolo kláštera jsou terasovité klášterní zahrady s výhledem do údolí Lužnice. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, vévodící skále nad Lužnicí, byl postaven v roce 1491 a byl řešen jako síňové dvoulodí s obdélným, polygonálně uzavřeným presbytářem..
• Dominantou Masarykova náměstí s řadou historických domů je děkanský kostel svatého Matěje. Kostel vznikl na přelomu 13. a 14. století a dnešní podobu získal po přestavbě v roce 1740. Uprostřed náměstí je lípa T. G. Masaryka z roku 1918. Před kostelem se nalézá socha svatého Jana Nepomuckého.
• Hřbitovní kostel svatého Michaela s barokní eliptickou centrálou nechal postavit ve druhé polovině 17. století Jan Norbert ze Šternberka. Poblíž kostela upomíná na zaniklou židovskou komunitu ve městě bývalý židovský hřbitov s náhrobky z druhé poloviny 17. století.
• Synagoga – 1. července 2006 v ní bylo otevřeno vůbec první české Muzeum turistiky.^[19]
• Výklenková kaple svatého Antonína se nachází na pravém břehu Lužnice u Zářečského mostu.
• Na levém břehu Lužnice, nedaleko Zářečského mostu, jsou umístěna kamenná boží muka.
• Další kamenná boží muka zasvěcená svaté Anně se nalézají na Táborské ulici, u silnice k Větrovu, pod zámkem.
• Na Zářečských schodech se nachází výklenková kaple.
• Na křižovatce ulic Písecká a Fáberova, na vyvýšeném návrší, se nalézá kaple.

Bechyňský most

• Železobetonový most, nazývaný Bechyňská duha, překlenul v roce 1928 hluboké údolí Lužnice ve výšce 50 metrů nad řekou. Dodnes je používán v silniční i železniční dopravě. Most je dlouhý 203 metrů, jeho šíře je 8,90 metrů. Rozpětí oblouku je 90 metrů. Projekt vypracoval E. Viktora a vlastní stavbu realizovala firma inž. Hlava a dr. Kratochvíl.^[20]
• Pomník padlým zhotovil Jan Vítězslav Dušek.^[21]

Zajímavosti

• Město disponuje sportovním stadionem s dětským a plaveckým bazénem a je vyhledáváno vodáky (Lužnice s přítoky – říčka Smutná a Židova strouha) a turisty díky okolní přírodě.
• V květnu 2014 byla na levém břehu řeky Lužnice asi 1 km po jejím proudu směrem od města Bechyně oficiálně otevřena zajištěná cesta (via ferrata).^[22]
• Přes Bechyni vede 55 km dlouhá turistická Stezka údolím Lužnice Toulavou, která jako první v Česku získala evropský certifikát Leading Quality Trails Best of Europe.^[23][24][25]
• V blízkém sousedství bechyňského zámku je obora o rozloze 140 hektarů, ve které se chovají daňci a mufloni.^[26]
• Hasičské muzeum s unikátní sbírkou staré hasičské techniky bylo v roce 2001 přestěhováno z původního umístění v bývalé synagoze v Široké ulici do budovy muzea na náměstí Tomáše Garrigua Masaryka. Od roku 2019 se nachází v nově zrekonstruované budově bývalého zemědělského výkupu vedle autobusového nádraží.^[27][28]
• V roce 1903 vybudoval František Křižík (1847–1941) jednu z prvních elektrifikovaných železnic v Rakousko-Uhersku, elektrickou dráhu Tábor – Bechyně. Nostalgické vyhlídkové jízdy původní soupravy se konají v letní turistické sezóně.

• Na bohatou divadelní tradici města, kde se již v roce 1855 hrálo ochotnické divadlo, navazují divadelní přehlídky Kulturního domu. V Kulturním domě je i Galerie u Hrocha, Městská knihovna a pivnice Kulturák. V Bechyni se konaly a konají každoroční divadelní přehlídky:
  • 1971–2004 festival Divadelní Bechyně (původně armádní soutěž)^[29]
  • od roku 1989, v Bechyni od roku 1993 Faustování (loutkové divadlo, loutkářství)^[30][31]
  • od roku 1992 v létě v klášterní zahradě Divadlo v trávě^[32]
  • od roku 1994 Bechyňské jaro^[29][33]
  • od roku 1995 v zimě Bechyňské perlení^[29][29]
• Z Bechyně pochází osmý a desátý ministr financí ČR Miroslav Kalousek (* 1960), spoluzakladatel politické strany TOP 09.
• V USA v Minnesotě leží městečko se stejným názvem „Bechyn“. Dodnes se hrdě hlásí k českému původu a každoročně pořádají tzv. „Bechyn Czechfest“. Na něm se společně setkávají a společně udržují dávné tradice. Jde o živou komunitu, která o své činnosti nezapomíná informovat i na webu a sociálních sítích.

Galerie

• 
  Kostel sv. Matěje
• 
  Táborská ulice
• 
  Mlýn
• 
  Lázně Běchyně
• 
  Bechyňská základní škola
• 
  Nová radnice
• 
  Městské opevnění
• 
  Hláska Kohoutek
• 
  Kulturní dům a knihovna

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Z ustavujícího jednání zastupitelstva města Bechyně. m.mestobechyne.cz [online]. mestobechyne.cz, 2022-10-21 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bechyně, s. 43. 
6. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bechyně, s. 31–32. 
7. KÁNDLOVÁ, Lucie. Na náměstí v Bechyni objevili archeologové keltské chaty i s pecí [online]. iDNES.cz, 2011-6-6 [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
8. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Bechyně – zámek, s. 17. 
9. Bechyně: výrobní družstvo, keramické závody [online]. Antikpraha.cz [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
10. Evropsky významné lokality. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
13. Udělené symboly – Bechyně [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
14. Keramické školy: Střední uměleckoprůmyslová škola, Bechyně [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
15. Společnost JIKA [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
16. Výrobní závody. www.laufen.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
17. Pivovar Keras Bechyně. www.minipivo.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
18. MLSOVÁ, Ludmila. Muzeum keramiky v Bechyni stěhují do nové budovy, bude otevřené celoročně. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2020-12-04 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
19. HAVELKA, Jan. Turista. Září 2006, roč. XLV, čís. 5, s. 7. ISSN 0139-5467. 
20. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 211. 
21. POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 48. 
22. Via Ferrata Bechyně. www.ferratabechyne.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
23. Stezka údolím Lužnice. www.toulava.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
24. 1. stezka Toulavy - Stezka údolím Lužnice. www.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
25. Stezku údolím Lužnice zařadili mezi evropskou špičku, jako první z Česka. iDNES.cz [online]. 2019-12-05 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
26. Obůrka. www.panstvi-bechyne.cz [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
27. Hasičské muzeum. Město Bechyně [online]. 2015-05-05 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
28. Obrazem: Hasičské muzeum v Bechyni finišuje s rekonstrukcí. Táborský deník. 2018-07-28. Dostupné online [cit. 2022-03-03]. 
29. Bechyně (Obec, nadř. celek Jihočeský kraj, okr. Tábor, Jihočeský kraj, Česká republika). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
30. Bechyně, Faustování, NP. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
31. FAUSTOVÁNÍ • dílna nejen pro loutkáře [online]. nipos.cz [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
32. Bechyňské Divadlo v trávě. Česká televize [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
33. Bechyni ovládla přehlídka dětských divadelních souborů Bechyňské jaro. České Budějovice [online]. 2013-04-12 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 

Související články

• Střední uměleckoprůmyslová škola Bechyně
• Římskokatolická farnost Bechyně

Externí odkazy

• Bechyně ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Bechyně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Bechyně z ptačí perspektivy na YouTube
• Historické fotografie města
• Server Bechyňsko

Autoritní data	Biblio: 3bf81179-9791-4308-8946-4b273bdd526d, 62d808fd-d96a-464b-ab12-70c46d7e113b, 0ac4703c-2f80-45bb-b762-f7f86b44eb96 NKC: ge128730 LCCN: n81138935 MBAREA: d1943d0d-c5ed-4ee9-9adb-d1a7a61353bb NLI: 987007564476605171 VIAF: 141908538

Portály: Česko | Geografie