Beipiaosaurus

Beipiaosaurus; Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 124,6 mil. let
	Rekonstrukce beipiaosaura
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Reptilia);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Rod	Beipiaosaurus;
Binomické jméno
	Beipiaosaurus inexpectus; Xu, Tang & Wang, 1999
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beipiaosaurus (Ještěr z Beipiao) byl terizinosauroidní teropodní a velmi podivně vyhlížející dinosaurus. Žil v období spodní (rané) křídy, asi před 125 miliony let, na území dnešní provincie Liao-ning v severovýchodní Číně.^[1]

Objev

Objev tohoto zajímavého teropodního dinosaura byl veřejně oznámen 27. května 1999 v odborném časopisu Nature a vyvolal mezi paleontology malou senzaci (zejména kvůli faktu, že se stal jediným známým terizinosauroidem s přímo dochovanými otisky původního tělesného opeření).^[2] Druhové jméno inexpectus (=nečekaný) se vztahuje k celkově překvapivému a bizarnímu vzhledu tohoto dinosaura.^[3]

Popis

Nejdůležitějším znakem beipiaosaura byla přítomnost pernatého pokryvu těla, které bylo spolu s kostrou objeveno. Je ještě lépe vyvinuto než u rodu Sinosauropteryx. Tento malý terizinosauroid byl 1,9^[4] až 2,2 m dlouhý, necelý metr vysoký v kyčlích a vážil kolem 40 až 48 kg.^[5]^[6] Přesto byl až do roku 2012 největším známým dinosaurem s dochovaným pernatým pokryvem těla (překonal ho Yutyrannus huali). V roce 2007 byl nicméně ještě předtím v Liao-ningu objeven o trochu delší dinosaurus s dochovaným peřím, který dostal název Sinocalliopteryx gigas (a jehož délka byla 2,37 m).

Osteologie postkraniální části kostry tohoto teropoda byla formálně publikována ve studii z roku 2021.^[7]

Domnělé zkamenělé krvinky, které měly být objeveny u fosilie tohoto dinosaura, byly ve studii, publikované na konci roku 2021, interpretovány jako diagenetické struktury, vzniklé při postupné fosilizaci.^[8]

Odkazy

Reference

↑ SOCHA, Vladimír (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 24-25)
↑ http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2022/11/beipiaosaurus-beast-of-week.html
↑ SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online. (česky)
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 157 (anglicky)
↑ Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888.
↑ Chun-Chi Liao, Lindsay E. Zanno, Shiying Wang & Xing Xu (2021). Postcranial osteology of Beipiaosaurus inexpectus (Theropoda: Therizinosauria). PLoS ONE. 16 (9): e0257913. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0257913
↑ Dana E. Korneisel, Sterling J. Nesbitt, Sarah Werning & Shuhai Xiao (2021). Putative fossil blood cells reinterpreted as diagenetic structures. PeerJ. 9: e12651. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.12651

Literatura

Xu, X.; Tang, Z-L.; Wang, X-L. (1999). "A therizinosauroid dinosaur with integumentary structures from China". Nature. 399 (6734): 350–354. doi: 10.1038/20670
Liao Chun-Chi & Xu Xing (2019). Cranial osteology of Beipiaosaurus inexpectus (Theropoda: Therizinosauria). Vertebrata PalAsiatica (advance online publication). doi: 10.19615/j.cnki.1000-3118.190115

Česká literatura

SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 143)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Beipiaosaurus na Wikimedia Commons
Článek na webu DinosaurusBlog (česky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] SOCHA, Vladimír (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 24-25)

[2] ttp://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2022/11/beipiaosaurus-beast-of-week.html

[3] SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online. (česky)

[4] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[5] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 157 (anglicky)

[6] Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888.

[7] Chun-Chi Liao, Lindsay E. Zanno, Shiying Wang & Xing Xu (2021). Postcranial osteology of Beipiaosaurus inexpectus (Theropoda: Therizinosauria). PLoS ONE. 16 (9): e0257913. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0257913

[8] Dana E. Korneisel, Sterling J. Nesbitt, Sarah Werning & Shuhai Xiao (2021). Putative fossil blood cells reinterpreted as diagenetic structures. PeerJ. 9: e12651. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.12651

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]