Benedict Arnold | |
---|---|
Narození | 14. ledna 1741 Norwich |
Úmrtí | 14. června 1801 (ve věku 60 let) Londýn |
Příčina úmrtí | edém |
Místo pohřbení | St Mary's Church, Battersea (51°28′36″ s. š., 0°10′32″ z. d.) |
Bydliště | Mount Pleasant (od 1779) |
Povolání | apatykář, obchodník, důstojník a vojenský velitel |
Choť | Peggy Shippenová |
Děti | James Robertson Arnold William Finch Arnold |
Rodiče | Benedict Arnold[1] a Hannah Arnoldová |
Příbuzní | Benedict Arnold (praděd) William Arnold (prapraděd) |
Funkce | velitel (1780–1783) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Benedict Arnold (14. ledna 1741 – 14. června 1801) byl generál v době americké revoluce. Nejprve bojoval na straně povstalců v Kontinentální armádě, v roce 1780 však přešel na stranu Britů a stal se brigádním generálem.
Arnold se narodil v Connecticutu a před vypuknutím války byl obchodníkem a vlastníkem lodí, přepravujících zboží přes Atlantik. Roku 1775 se připojil k povstaleckým sborům a brzy se vyznamenal inteligencí a statečností. Po bitvě u Ridgefieldu (1776) byl povýšen na generála, v bitvě u Saratogy (1777) utrpěl zranění nohy, které na několik let zbrzdilo jeho vojenskou kariéru.
Nedostatek uznání, nesouhlas s politikou vlády a pomluvy, které vedly k jeho vyšetřování Kongresem, podryly jeho loajalitu a Arnold se rozhodl změnit strany. V červenci 1780 mu bylo svěřeno velení pevnosti West Point a Arnold zahájil tajné jednání s Brity o tom, že jim pevnost vydá. Intrika byla odhalena, ale Arnoldovi se podařilo včas uprchnout k Britům. Od nich obdržel hodnost brigádního generála, přes 6000 liber v hotovosti a roční penzi 360 liber šterlinků. Velel pak britským vojskům ve Virginii a v Connecticutu. Když válka skončila britskou porážkou, odstěhoval se v zimě roku 1782 do Londýna. Roku 1787 se vrátil k obchodování a podnikal spolu se syny Richardem a Henrym. Na odpočinek odešel roku 1791. Generál Arnold je dodnes vnímán ve Spojených státech jako symbol zrady.