Benzalchlorid | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | (dichlormethyl)benzen |
Sumární vzorec | C7H6Cl2 |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 98-87-3 |
PubChem | 7411 |
SMILES | ClC(Cl)c1ccccc1 |
InChI | InChI=1/C7H6Cl2/c8-7(9)6-4-2-1-3-5-6/h1-5,7H |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 161,03 g/mol |
Teplota tání | −17 až −15 °C (256 až 258 K) |
Teplota varu | 205 °C (478 K) (1,3 kPa) |
Rozpustnost ve vodě | 0,025 g/100 ml (39 °C) |
Tlak páry | 0,6 kPa (45 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R22 R23 R37/38 R40 R41 |
S-věty | S36/37 S38 S45 |
Teplota vzplanutí | 93 °C (366 K) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Benzalchlorid (systematickým názvem (dichlormethyl)benzen) je organická sloučenina se vzorcem C6H5CHCl2. Jedná se o bezbarvou kapalinu, která se používá jako reaktant v organické chemii.
Benzalchlorid se vyrábí radikálovou chlorací toluenu, při které nejprve vzniká benzylchlorid (C6H5CH2Cl), poté benzalchlorid a nakonec benzotrichlorid (C6H5CCl3):
Benzylhalogenidy jsou obvykle silná alkylační činidla, a tak je benzalchlorid považován za nebezpečnou látku.
Hlavní význam benzalchloridu spočívá v jeho použití jako prekurzoru benzaldehydu. Při této přeměně dochází k hydrolýze za přítomnosti zásady:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benzal chloride na anglické Wikipedii.