Berlinie | |
---|---|
Berlinie Berlinia grandiflora | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Podčeleď | Detarioideae |
Rod | berlinie (Berlinia) Sol. ex Hook.f., 1849 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Berlinie[1] (Berlinia) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to povětšině stromy se složenými listy a bělavými pohlednými květy, které mají jeden korunní lístek nápadně větší než ostatní. Vyskytují se v počtu 16 druhů v tropické Africe. Některé druhy jsou těženy pro dřevo.
Zástupci rodu Berlinia jsou stálezelené beztrnné stromy dorůstající výšky až 40 metrů, výjimečně keře. Koruna bývá hustá, kuželovitá a průměr kmene může přesáhnout 1 metr. Listy jsou sudozpeřené, složené ze 2 až 6 párů velkých, kožovitých lístků. Palisty mohou být velké a dosti vytrvalé nebo drobné a opadavé. Květy jsou bílé, pohledné, velké a vonné, uspořádané v latách nebo hroznech. Listeny jsou drobné, kožovité a opadavé. Kalich má krátkou až prodlouženou trubku a je zakončen 5 laloky. Koruna je pětičetná, horní korunní lístek je největší, zvlněný, dlouze nehetnatý. Dolní 4 korunní lístky jsou mnohem menší a kratší, úzce čárkovité. Tyčinek je 10 (výjimečně jen 5), vyčnívají z květů a jsou dvoubratré, s horní tyčinkou volnou a zbývajícími na bázi slabě srostlými. Semeník je krátce stopkatý, se 2 až 8 vajíčky a nitkovitou čnělkou zakončenou hlavatou bliznou. Lusky jsou velké, kožovité až dřevnaté a vyrůstají ze stopky v pravém úhlu. Většinou pukají náhle a explozivně, přičemž se chlopně spirálovitě svinují. Lusky bývají na horním švu více či méně křídlaté. Semena jsou okrouhlá a plochá.[2][3]
Rod Berlinia zahrnuje 16 druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Africe. Výskyt většiny druhů je omezen na oblast od tropické západní Afriky po Angolu a Dem. rep. Kongo. Největší areál má druh Berlinia grandiflora, rozšířený od tropické západní Afriky včetně Mali až po Středoafrickou republiku a Angolu. Nejvýchodněji (do Tanzanie) zasahuje Berlinia orientalis.[2][4]tan
Berlinie nejčastěji rostou ve vysokém tropickém lese nebo v křovinatých společenstvech na dobře propustných půdách, některé druhy dávají přednost bažinám a říčním břehům.[2]
Druh Berlinia hollandii pochází z oblasti v jihovýchodní Nigérii, která byla silně odlesněna. V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je tento druh veden jako ohrožený.[5]
Květy Berlinia svým vzhledem poněkud připomínají květy některých druhů rodu Swartzia (dvouřadka) z tropické Ameriky, který je však řazen do jiné podčeledi bobovitých a není bezprostředně příbuzný.
Dřevo berlínií je dosti tvrdé a dobře opracovatelné. Vlastnostmi se poněkud podobá dřevu dubovému a má i podobné využití. Nejčastěji jsou těženy druhy Berlinia grandiflora, B. confusa a B. bracteosa, dřevo je obchodováno pod názvem zebrawood, ebiara nebo rose zebrano.[2][6]