Bernoulliho pokus nebo binomický pokus (anglicky Bernoulli trial, binomial trial) je v teorii pravděpodobnosti a statistice náhodný pokus s právě dvěma možnými výsledky, často pojmenovanými „úspěch“ a „neúspěch“, při kterém je pravděpodobnost úspěchu při každém uskutečnění pokusu stejná.[1] Je pojmenovaný po Jacobu Bernoullim, švýcarském matematikovi ze 17. století, který analyzoval tento druh pokusů ve své knize Ars Conjectandi (1713).[2]
Matematickou formalizaci Bernoulliho pokusu nazýváme Bernoulliho proces. Tento článek obsahuje elementární úvod do konceptu, zatímco článek Bernoulliho proces nabízí pokročilejší informace.
Dva možné výsledky Bernoulliho pokusu lze chápat jako odpověď „ano“ nebo „ne“ na nějakou zjišťovací otázku. Například:
Úspěch a neúspěch jsou pouze označení pro dva výsledky, které nesmí být chápány doslovně. Termín „úspěch“ v tomto smyslu pouze znamená, že výsledek splňuje zadanou podmínku, a nemá žádný morální význam. Obecněji, je-li dán jakýkoli pravděpodobnostní prostor, pro jakoukoli událost (množinu výsledků), můžeme definovat Bernoulliho pokus, který odpovídá na otázku, zda k této události došlo nebo ne (událost nebo komplementární událost). K příkladům Bernoulliho pokusů patří:
Nezávislá opakování pokusů s právě dvěma možnými výsledky se nazývají Bernoulliho pokusy. Nazvěme jeden z výsledků „úspěch“ a druhý výsledek „neúspěch“. Nechť je pravděpodobnost úspěchu v Bernoulliho pokusu a pravděpodobnost neúspěch. Protože jde o komplementární události, je součet těchto pravděpodobností roven jedné: „úspěch“ a „neúspěch“ se vzájemně vylučují a jde o jediné možné výsledky. Platí tedy následující vztahy:
Výsledek Bernoulliho pokusu můžeme vyjádřit také pomocí poměru pravděpodobností (šance): pokud pravděpodobnost úspěchu je p a pravděpodobnost neúspěch q, je poměr pravděpodobností úspěchu poměr pravděpodobností neúspěch . Tyto může také být vyjádřený jako čísla, dělením, což dává šance pro, šance proti, ,
Každá z těchto hodnot je převrácenou hodnotou druhé, čili jejich součin je 1:
Pokud Bernoulliho pokus reprezentuje událost s konečným počtem stejně pravděpodobných výsledků, z nichž S výsledků považujeme za úspěch a F výsledků za neúspěch, je šance úspěchu a šance neúspěchu To dává následující vztahy mezi pravděpodobnostmi a šancemi:
Při tomto výpočtu šancí nedělíme počtem výsledků, ale pravděpodobností, výsledný poměr je však stejný, protože tyto poměry se liší pouze vynásobením obou členů stejnou konstantou.
Hodnoty náhodné proměnné popisující Bernoulliho pokusy se obvykle kódují jako 1 = „úspěch“, 0 = „neúspěch“.
Bernoulliho pokus je úzce spjatý s binomickým pokusem, který sestává z pevného počtu statisticky nezávislých Bernoulliho pokusů, každý s pravděpodobností úspěchu , při nichž počítáme počet úspěchů. Náhodná proměnná odpovídající binomické se označuje a říkáme o ní, že má binomické rozdělení. Pravděpodobnost právě úspěchů v pokusu je
kde je binomický koeficient.
Provádění Bernoulliho pokusů může také vést na negativně binomické rozdělení (které počítá počet úspěchů v řadě opakovaných Bernoulliho pokusů, dokud není pozorován zadaný počet chyb), případně jiná rozdělení.
Pokud se provádí více Bernoulliho pokusů, které mají různé pravděpodobnosti úspěchu mluvíme o Poissonových pokusech.[3]
Uvažujme jednoduchý pokus, při němž čtyřikrát hodíme spravedlivou mincí. Najděte pravděpodobnost, že právě dva výsledky jsou panna.
Pro tento pokus, nechť panna je definována jako úspěch a orel jako neúspěch. Pokud předpokládáme, že mince je spravedlivá, pravděpodobnost úspěchu je . Pravděpodobnost neúspěchu je tedy
Použitím výše uvedené rovnice lze spočítat pravděpodobnost, že ze čtyř vrhů padnou právě dvě panny:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernoulli trial na anglické Wikipedii.