Beruň
| Beruň Bieruń | |
|---|---|
 Náměstí v Staré Beruni | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°5′23″ s. š., 19°5′34″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Beruň-Lędziny |
| Gmina | městská gmina |
  Beruň | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 40,5 km² |
| Počet obyvatel | 19 539 (2019[1]) |
| Hustota zalidnění | 482,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané a další |
| Náboženské složení | římští katolíci a další |
| Správa | |
| Starosta | Krystian Grzesica |
| Vznik | 1290 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +48 32 |
| PSČ | 43-150, 43-155, 43-156 |
| Označení vozidel | SBL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beruň[2][3][4] (polsky Bieruń 
[ˈbʲɛruɲ]IPA, německy Berun) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Beruň-Lędziny. Leží na historickém území Horního Slezska v jižní části katovické konurbace mezi Tychami a Osvětimí. Jihovýchodní hranicí města vyznačuje Visla, která je v tomto úseku zároveň zemskou hranicí mezi Slezskem a Malopolskem. K červnu 2019 zde žilo 19 539 osob.[1] Beruň leží v oblasti s vysokým podílem slezské národnosti – při posledním sčítání lidu se takto označilo 36,9 % obyvatel beruňsko-lędzinského okresu,[5] ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 82,3 % obyvatel okresu se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku můžete uvést dvě národnosti).[zdroj?]
Historickým jádrem Beruně je bývalé město Stará Beruň (Bieruń Stary, Alt-Berun), které získalo městská práva v roce 1387. Bylo součástí Pštinského panství a tím pádem do roku 1742 Koruny království českého a Habsburské monarchie. Poté připadlo Prusku. V první polovině 19. století byla zhruba šest kilometrů na východ v bezprostřední blízkosti prusko-rakouské státní hranice na Visle založena osada Nová Beruň (Bieruń Nowy, Neu-Berun). Po rozdělení Horního Slezska roku 1922 byly Stará a Nová Beruň přičleněny k Polsku. Při správní reformě v roce 1975 se obě Beruně staly součástí města Tychy. Roku 1991 se osamostatnily a spolu s bývalými obcemi Bijasowice, Czarnuchowice, Jajosty a Ściernie vytvořily město Beruň v jeho současné podobě.
Největšími průmyslovými podniky ve městě jsou důl Piast založený v roce 1972 v Nové Beruni, dnes patřící společnosti Kompania Węglowa, a továrna na výbušniny Nitroerg SA. Na původním katastru Staré Beruně a v její těsné blízkosti (necelý kilometr od hlavního náměstí) se rozkládá areál automobilky Fiat. Ten se nicméně nachází již na území Tych, neboť jeho ponechání bylo podmínkou souhlasu toho města s osamostatněním se Beruně. Od té doby se datuje konflikt mezi oběma městy a beruňští radní opětovně usilovali o navrácení lukrativního areálu. Uspěli pouze u zaměstnaneckého sídliště Homera, které přešlo z Tych do Beruně v roce 2000.[6][7]
V Nové Beruni se nachází železniční stanice Bieruń Nowy na trati Osvětim – Myslovice – Katovice. Provoz osobních vlaků ve směru Tychy – Osvětim přes Starou Beruň byl zastaven v roce 2001, avšak počítá se s jeho obnovením do budoucna.[8][9][10] Městská autobusová doprava je zajišťována v rámci integrovaného systému katovické aglomerace (Zarząd Transportu Metropolitalnego, ZTM). Městem prochází státní silnice č. 44 spojující Krakov a Osvětim s Tychami a Hlivicemi.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Statistické údaje GUS k 30.6.2019
- ↑ Ottův slovník naučný, 3. B-Bianchi, s. 838
- ↑ ...postavil řadu významných realizací – od sportovní haly v polské Beruni po dočasný pavilon muzea polských Židů ve Varšavě., Aktuálně.cz: Nejužší dům na světě stojí v Polsku. Jeho autor rozhodne o vítězích České ceny za architekturu, 14.2.2017
- ↑ Další test čeká na Kozlovy svěřence už v sobotu, v polské Beruni se od 13 hodin utká s Górnikem Zabrze. Blesk.cz: Kozel dirigoval mladíky: Nevymýšlejte hovadiny! Barošovi „uznal“ teč, 10.1.2020
- ↑ Spolek osob slezské národnosti: Slezská národnost v okresech podle GUS, 26.7.2013. slonzoki.org [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30.
- ↑ Gazeta Wyborcza: Velký boj Tych a Beruně o továrnu Fiata, 12.4.2006
- ↑ Tychy – Nasze_Miasto.pl: Obyvatele sídliště Homera trápily docela současné problémy, 9.3.2007
- ↑ Dziennik Zachodni: Rychlodráha do Beruně, Osvětimi a Krakova, 17.4.2012
- ↑ Rynek_kolejowy.pl: Vrátí se osobní vlaky do Beruně? Byl vyhlášen tendr, 21.4.2016
- ↑ Inforail.pl: PKP PLK chtějí změnu ohledně spojení Tychy – Osvětim. Bez terénních prací, 16.1.2019. inforail.pl [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Beruň na Wikimedia Commons - Oficiální webové stránky města
