Beryl Bainbridgeová

Beryl Bainbridgeová
Narození21. listopadu 1932
Liverpool
Úmrtí2. července 2010 (ve věku 77 let)
University College Hospital
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníhřbitov Highgate
Alma materMerchant Taylors' Girls' School
Tring Park School for the Performing Arts
Povoláníherečka, scenáristka, romanopiskyně, spisovatelka, umělkyně a divadelní kritička
Oceněníspolečník Královské literární společnosti (1978)
James Tait Black Memorial Prize (1998)
Dáma komandér Řádu britského impéria (2000)
Cena Davida Cohena (2003)
Nábož. vyznáníkatolická církev
FunkceBooker Prize judge
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Beryl Margaret Bainbridgeová (21. listopadu 1932 Liverpool – 2. července 2010 Londýn) byla anglická spisovatelka, která byla známa především svými psychologickými romány z dělnického prostředí, jež jsou někdy též označovány za thrillery. Britský deník The Times ji v roce 2008 zařadil na seznam padesáti největších britských spisovatelů po roce 1945.[1] Její román The Bottle Factory Outing zařadil britský deník The Guardian v roce 2003 mezi sto nejvýznamnějších románů všech dob.[2] Pětkrát byla nominována na Bookerovu cenu, ale nikdy neuspěla. Dvakrát vyhrála Whitbread Award za nejlepší román (1977 za V prodlouženém čase a v roce 1996 za Zachraň se, kdo můžeš). V roce 2003 obdržela Cenu Davida Cohena. V roce 2000 byla vyznamenána Řádem britského impéria. Tři její romány byly zfilmovány: Sweet William (1980), The Dressmaker (1988) a An Awfully Big Adventure (1995). K první filmové adaptaci napsala sama scénář.

Martin Hilský její poetiku popsal slovy: "Téměř vždy zakládá své prózy na nějaké více či méně absurdní nehodě. Pro ironickou, tragikomickou stylizaci jejích knížek je příznačné, že k těmto nehodám dochází spíše trapným nedorozuměním než úmyslně a že jejich bezděčným původcem je vždycky člověk mírný, bázlivý a zcela nevýjimečný".[3]

Od 90. let 20. století psala též divadelní kritiky pro měsíčník The Oldie. Před vstupem do literatury byla herečkou. V roce 1958 se pokusila o sebevraždu.[4]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Romány

[editovat | editovat zdroj]
  • A Weekend with Claude (1967)
  • Another Part of the Wood (1968)
  • Harriet Said... (1972)
  • The Dressmaker (1973)
  • The Bottle Factory Outing (1974)
  • Sweet William (1975)
  • A Quiet Life (1976)
  • Injury Time (1977)
  • Young Adolf (1978)
  • Another Part of the Wood (1979)
  • Winter Garden (1980)
  • A Weekend with Claude (1981)
  • Watson's Apology (1984)
  • Filthy Lucre (1986)
  • An Awfully Big Adventure (1989)
  • The Birthday Boys (1991)
  • Every Man for Himself (1996)
  • Master Georgie (1998)
  • According to Queeney (2001)
  • The Girl in the Polka Dot Dress (2011)

Sbírky povídek

[editovat | editovat zdroj]
  • Mum and Mr. Armitage (1985)
  • Collected Stories (1994)
  • Northern Stories Vol. 5 (1994)

Publicistika

[editovat | editovat zdroj]
  • English Journey, or The Road to Milton Keynes (1984)
  • Forever England: North and South (1987)
  • Something Happened Yesterday (1993)
  • Front Row: Evenings at the Theatre (2005)

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]
  • Podnikový výlet; V prodlouženém čase, Praha, Odeon 1981 (překlad Hana Bělohradská)
  • Zachraň se, kdo můžeš, Praha, Odeon 1998 (překlad Jiří Lexa)
  • Watsonova obhajoba, Praha, Olympia 2002 (překlad Alena Jindrová-Špilarová)
  • Dívka v puntíkových šatech, Brno, Jota 2011 (překlad Anežka Sedláková)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ The 50 greatest British writers since 1945. The Times. Dostupné online [cit. 2022-12-11]. ISSN 0140-0460. (anglicky) 
  2. ↑ MCCRUM, Robert. The 100 greatest novels of all time: The list. The Guardian [online]. 2003-10-12 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ HILSKÝ, Martin. Románový svět Beryl Bainbridgeové. iLiteratura [online]. 2003-05-16 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ VALDEN, Milan. Beryl Bainbridgeová. iLiteratura [online]. 2010-07-12 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online.