Beta Pictoris | |
---|---|
Mapka souhvězdí Malíře s pozicí hvězdy Beta Pictoris | |
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000) | |
Souhvězdí | Malíř (Pictor) |
Rektascenze | 05h 47m 17.1s |
Deklinace | −51° 03′ 59″ |
Paralaxa | 51,44 ± 0,12 |
Vzdálenost | 63,4 ± 0,1 ly (19,44 ± 0,05 pc) |
Barevný index (U-B) | 0,10 |
Barevný index (B-V) | 0,17 |
Barevný index (V-R) | 0,12 |
Barevný index (R-I) | 0,16 |
Zdánlivá hvězdná velikost | 3,861 |
Absolutní hvězdná velikost | 2,42 |
Vlastní pohyb v rektascenzi | 5,16 mas/rok |
Vlastní pohyb v deklinaci | 84,041 mas/rok |
Fyzikální charakteristiky | |
Typ proměnnosti | typu Delta Scuti |
Spektrální typ | A6V |
Hmotnost | 1,75 M☉ |
Poloměr | 1,8 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 8,7 L☉ |
Povrchová teplota | 8052 K |
Stáří | 12 +8 −4 milionů let |
Další označení | |
Henry Draper Catalogue | HD 39060 |
Bright Star katalog | HR 2020 |
2MASS | 2MASS J05471708-5103594 |
SAO katalog | SAO 234134 |
Katalog Hipparcos | HIP 27321 |
Tychův katalog | TYC 8099-1392-1 |
General Catalogue | GC 7287 |
Glieseho katalog | Gl 219 |
Bayerovo označení | β Pic |
Synonyma | CD-51 1620, GCRV 3614, GSC 08099-01392, IRAS 05460-5104, 2MASS J05471708-5103594, PLX 1339, PPM 334622, UBV 5954[1], GCTP 1339.00 |
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Beta Pictoris (β Pic / β Pictoris) je druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Malíře. Od sluneční soustavy je vzdálená 63,4 světelného roku a je 1,75krát hmotnější a 8,7krát jasnější než Slunce. Hvězda Beta Pictoris je, stejně jako soustava, která ji obklopuje, velmi mladá (asi 8–20 milionů let),[2] ovšem patří již mezi hvězdy hlavní posloupnosti.[3] Podle ní je také nazvána skupina pohybujících se hvězd BPMG (Beta Pictoris Moving Group), což je seskupení mladých hvězd stejného věku, které se spolu pohybují vesmírem ve stejném směru.[2]
V porovnání s jinými hvězdami stejného typu září Beta Pictoris velmi silně v infračerveném oboru spektra, což je způsobeno velkým množstvím prachu v její blízkosti. Podrobná pozorování odhalila, že je obklopena velkým prachoplynovým diskem, což byl současně první akreční disk vyfotografovaný kolem nějaké hvězdy.[5] Kromě přítomnosti několika planetesimálních pásů[6] a náznaků kometární aktivity[7] se zdá, že se v disku zformovaly také planety a že tento proces možná stále pokračuje.[8] Tento akreční disk je patrně také hlavním zdrojem mezihvězdných meteoroidů, které proudí do naší sluneční soustavy.[9]
Evropská jižní observatoř vydala v listopadu roku 2008 tiskovou zprávu, že na oběžné dráze kolem hvězdy byla v rovině disku vyfotografována planeta odpovídající předchozím předpovědím. Pokud se objev potvrdí, půjde o extrasolární planetu nacházející se nejblíže své centrální hvězdě, jaká kdy byla vyfotografována – její vzdálenost od hvězdy je přibližně stejná, jako vzdálenost Saturnu od Slunce.[10]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beta Pictoris na anglické Wikipedii.