Bezděz (okres Česká Lípa)
| Bezděz | |
|---|---|
 Pohled na obec ze stejnojmenného hradu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Doksy |
| Obec s rozšířenou působností | Česká Lípa (správní obvod) |
| Okres | Česká Lípa |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°32′1″ s. š., 14°43′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 346 (2024)[1] |
| Rozloha | 23,98 km²[2] |
| Katastrální území | Bezděz |
| Nadmořská výška | 437 m n. m. |
| PSČ | 472 01 |
| Počet ulic | 17[3] (2023) |
| Počet domů | 144 (2021)[4][5] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bezděz 102 472 01 Doksy obec@bezdez.cz |
| Starosta | Stanislav Sommer |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Bezděz | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 561398 |
| Kód části obce | 3689 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bezděz (německy Schloßbösig) je obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, rozkládající se na jižním úpatí kopce Bezděz se stejnojmenným hradem. Obec leží v oblasti Máchova kraje 5,5 km jihovýchodně od Doks a je součástí mikroregionu Podralsko a Euroregionu Nisa. Žije zde 346[1] obyvatel. Na přelomu 12. a 13. století byla krátce městem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vsi je z roku 1264, kdy byl připomínám královský villicus sídlící na dvorci, který se rozkládal v sousedství kostelíka. Fragmenty základů části dvorce se dosud nalézají asi 100 metrů západně do kostela. Villicus byl však roku 1278 nahrazen purkrabím na nově zbudovaném hradě Bezdězu, založeném králem Přemyslem Otakarem II. Ten v roce 1264 povýšil vesnici na město, ale v roce 1337 přenesl Hynek Berka z Dubé po králově svolení městská práva na nově založený Nový Bezděz, nynější Bělou pod Bezdězem.[6] Od té doby se obec, údajně v souvislosti s nedostatkem vody, rozvíjela jen velmi pomalu. V roce 1898 byla z velké části zničena požárem.
Převážně německy mluvící vesnice byla v roce 1938 připojena jako součást Sudet k Německu. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel vysídlena.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Nad vesnicí se tyčí kopce Bezděz (606 m) s hradem Bezděz a Malý Bezděz (577 m),[7] které byly společně zahrnuty do národní přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz. Příroda na Malém Bezdězu byla chráněna od roku 1949.[8] Samotná obec leží v nadmořské výšce 437 m.[9] V severní části katastrálního území se z rozsáhlých lesů zvedá návrší Slatinné vrchy (429 m).[10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 v obci žilo 539 obyvatel (z toho 264 mužů), z nichž bylo 93 Čechoslováků, 444 Němců a dva cizinci. Kromě osmi evangelíků a dvou členů nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 547 obyvatel: 152 Čechoslováků a 395 Němců. Většina (510 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také jedenáct evangelíků, osm členů církve československé, dva židé, čtyři členové nezjišťovaných církví a dvanáct lidí bez vyznání.[12]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 680 | 638 | 588 | 499 | 499 | 539 | 547 | 339 | 327 | 349 | 295 | 279 | 268 | 268 | 358 |
| Počet domů | 107 | 103 | 107 | 97 | 93 | 91 | 106 | 102 | 74 | 74 | 71 | 97 | 114 | 125 | 144 |
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]V obci nejsou téměř žádné pracovní příležitosti. Většina obyvatel dojíždí za prací do okolních měst.[9] V roce 2013 byl koeficient ekologické stability území obce 3,44.[15]
| Rozloha (hektary) | |
|---|---|
| Orná půda | 430 |
| Zahrady | 15 |
| Ovocné sady | 3 |
| Trvalé travní porosty | 66 |
| Lesní půda | 1 773 |
| Vodní plochy | 1 |
| Zastavěné plochy | 10 |
| Ostatní plochy | 100 |
.jpg)
Zhruba dva kilometry jižně od vesnice se nachází vlakové nádraží Bezděz na trati Bakov nad Jizerou – Jedlová. Do vsi z něj vede modrá turistická značka z větší části souběžně s cyklostezkou 0060.[16] Provoz na trati byl zahájen v roce 1867. V železniční stanici Bezděz zastavují osobní vlaky na trati z České Lípy do Bakova nad Jizerou, v letním období pak vybrané rychlíky na trase Kolín–Šluknov. V pracovní dny do obce zajíždí několik autobusových spojů z České Lípy.[17]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]V obci byla zrušena mateřská i základní škola (na místě dnešního obecního úřadu). Většina dětí dojíždí do Doks. Obec provozuje veřejnou knihovnu. V letních měsících projede obcí padesát až sedmdesát tisíc turistů směřujících na hrad Bezděz, který je dominantou okolní krajiny zvané Máchův kraj.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Hrad Bezděz je hrad ze třetí čtvrtiny 13. století. Hradní kaple svatého Michaela představuje jeden z nejvýznamnějších příkladů raně gotické architektury na území Česka. Přístupovou cestu k hradu lemují barokní výklenkové kaple Křížové cesty.
- Kostel svatého Jiljí je původně románská stavba ze 12. století. Barokně byl přestavěn v letech 1764–1769[18]
- Fara, barokní, současná s přestavbou kostela (dnes sídlo správy hradu)
- Kříž u příjezdové silnice do vsi poblíž odbočky ze silnice I/38. Kovový kříž s korpusem Krista na kamenném podstavci; na zadní straně nápis s datací 1868.
-
Kostel svatého Jiljí -
Hrad Bezděz -
Bývalá fara -
Křížová cesta
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ KUČA, Karel. Městečka a města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl: A-G. 1. vyd. Praha: Libri, 1996. 874 s. ISBN 80-85983-13-3. S. 69–72.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-11-15]. Dostupné online.
- ↑ MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 29.
- ↑ a b c Obec [online]. Oficiální stránky Obce Bezděz [cit. 2023-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 181.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 86.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Ze statistiky [online]. Obec Bezděz [cit. 2023-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
- ↑ Bezděz, obec. Zastávka autobusu [online]. mapy.cz [cit. 2023-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 70.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Bezděz, s. 18–19.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bezděz na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bezděz v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Bezděz ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Bezděz v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
