Ing. Bianca Bellová | |
---|---|
Bianca Bellová (2019) | |
Narození | 20. února 1970 (54 let) Praha Československo |
Povolání | spisovatelka, překladatelka, tlumočnice, romanopiskyně a povídkářka |
Alma mater | Vysoká škola ekonomická v Praze |
Žánr | novela |
Témata | tlumočení, překlad a literatura |
Ocenění | Magnesia Litera – Kniha roku European Union Prize for literature Česká kniha – Studentská cena Český literární kánon po roce 1989 EBRD Literature Prize |
Manžel(ka) | Adrian T. Bell |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bianca Bellová (20. února 1970 Praha) je česká spisovatelka s bulharskými kořeny. Vystudovala VŠE.[1] Pracuje jako překladatelka a tlumočnice z angličtiny, její texty vycházejí v příloze Práva Salon.
Její novela Jezero byla nominována na Literu za prózu v rámci cen Magnesia Litera 2017, nakonec zvítězila v kategorii „Kniha roku“. Za stejnou knihu získala Cenu Evropské unie za literaturu, jakož i Studentskou cenu Česká kniha. Časopis A2 tuto knihu v roce 2020 zařadil do Českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce.[2] Autorka získala za knihu r. 2023 i literární cenu EBRD Literature Prize Evropské rozvojové banky, do angličtiny ji přeložil Alex Zucker.[3]
Jejím manželem je Adrian T. Bell, zpěvák kapely The Prostitutes. Mají tři děti.
Její povídky vyšly také ve sbírkách O Vánocích se dívám do nebe (2012), A celý život budem šťastný... (2012), Miliónový časy. Povídky pro Adru (2014), Možná si porozumíme (2015), Dámská jízda (2016) a Krvavý Bronx (2020, povídka Takové hrubé člověk).
Knihu Jezero v roce 2018 načetla pro Český rozhlas Vltava jako četbu na pokračování Petra Špalková.[5]