Bingen am Rhein | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 49°58′1″ s. š., 7°53′42″ v. d. |
Nadmořská výška | 89 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Německo |
Spolková země | Porýní-Falc |
Zemský okres | Mohuč-Bingen |
Bingen am Rhein | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 37,7 km² |
Počet obyvatel | 26 339 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 698,5 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Thomas Feser (od 2012) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 06721, 06722, 06723, 06724 a 06725 |
PSČ | 55411 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bingen am Rhein (česky též Bingen nad Rýnem) je město ve spolkové zemi Porýní-Falc v Německu. Leží v zemském okrese Mohuč-Bingen, na břehu Rýna, 27 kilometrů západně od Mohuče. Žije zde přibližně 26 tisíc[1] obyvatel.
V místech současného města žili na přelomu letopočtu Galové, jejich osada se jmenovala Binge. V 1. století našeho letopočtu přišli do oblasti Římané, kteří přejmenovali sídlo na Bingium, postavili přes řeku Nahe dřevěný most, jehož konstrukce byla dendrochronologickým rozborem datována do roku 77, a na předmostí vybudovali castrum. Po pádu Římské říše se oblast stala franským královským majetkem a v roce 983 ji císař Ota II. daroval mohučskému arcibiskupství. Ve druhé polovině 13. století byl nad městem postaven hrad Klopp. Ve městě stojí gotická bazilika svatého Martina.
25. a 26. září 1668 byla u Mohuče svedena bitva o palatinát (o Bingen) mezi lotrinským vojskem, kterému velel princ François-Marie de Lillebonne (1624-1694) a vojskem palatinátu, z něhož padlo více než 1 200 vojáků.
V letech 1792–1815 byl Bingen součástí departementu Mont-Tonnerre v rámci levobřežního území Rýna, které zabrala Francie, 28. března 1793 Francouzi pod velením generála Custina porazili pruské vojsko a ovládli celou oblast. Po Vídeňském kongresu bylo město připojeno k Hesenskému velkovévodství a od roku 1871 je součástí Německa. Roku 1898 byla otevřena vysoká technická škola Rheinisches Technikum
Město mělo od 12. století židovskou komunitu. Při Křišťálové noci roku 1938 příslušníci SA vypálili synagogu, Židé byli odvlečeni do koncentračního tábora, synagoga ani židovská obec již nebyly obnoveny. 29. prosince 1944 Spojenci město vybombardovali, hlavním cílem bylo nádraží a ocelárna, histircké stavby byla postiženy asi ze 30 procent.
1871 | 1905 | 1939 | 1950 | 1961 | 1970 | 1987 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
11 256 | 19 723 | 21 925 | 21 745 | 25 446 | 25 542 | 23 070 | 23 812 |