Bitva o Halič

Východní fronta
	1914Stallupönen; Gumbinnen; Tannenberg; Halič; Krašnik; Mazurská jezera (1); Komarów; Přemyšl; Visla; Lodž; Limanowa1915Karpaty; Bolimov; Mazurská jezera (2); Gorlice; Velký ruský ústup1916Naročské jezero; Brusilovova ofenzíva; Baranavičy; Bitva o Transylvánii; 1917Kerenského ofenzíva; Zborov; Albion1918Faustschlag; Bachmač; Brestlitevský mír;

Bitva o Halič
	konflikt: První světová válka, Východní fronta
	Mapa východní fronty - srpen 1914
Trvání	23. srpna - 11. září 1914
Místo	Lemberg, Halič (dnes Ukrajina)
Souřadnice	49°51′ s. š., 24°1′ v. d.
Výsledek	ruské vítězství
Strany
Ruská říše	Rakousko-Uhersko
Velitelé
Nikolaj Ivanov; Baron Salza; Alexej Evert; Pavel Pleve; Nikolaj Ruzskij; Alexej Brusilov	Arcivévoda Bedřich; Conrad von Hötzendorf; Viktor Dankl; Moritz von Auffenberg; Rudolf von Brudermann; Eduard von Böhm; Herrmann von Kövess
Síla
1 200 000	950 000
Ztráty
225 000	324 000
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Halič byla ofenzíva ruské armády, která proběhla za první světové války ve dnech 23. srpna až 11. září 1914 v Haliči.

Související události

Když vypukla 1. světová válka, spojenci Ruska, Anglie a Francie, neočekávali, že ruská armáda bude tak brzy zmobilizovaná a zahájí svou bojovou činnost. Carská armáda však vyrazila do pole i přesto, že neměla plné stavy a že jí scházela bojová technika. V srpnu 1914 došlo na severní straně fronty ve Východním Prusku k bitvě u Tannenbergu, kde byla ruská armáda poražena a poté vyhnána z Východního Pruska. Na jižní straně fronty, kde stáli Rusové proti rakousko-uherským jednotkám, se pro ně situace též nevyvíjela růžově. Ve dnech 23. - 25. srpna proběhla bitva u Krašniku, po níž se ruská armáda byla nucena stáhnout.

Vojenské operace

Dne 26. srpna došlo k prvním bojovým střetům, z nich nejvýznamnější byla bitva o Komárow či bitva o Tomaszów, kde bylo zajato 20 tisíc ruských vojáků. Následovaly další boje a na přelomu srpna a září však došlo k obratu. Ve dnech 2.–11. září se uskutečnila bitva u Ravy, zvaná též jako bitva o Lvov. V ní ruské jednotky porazily rakousko-uherská vojska a zajaly 350 tisíc jejich vojáků. Část rakousko-uherských zajatců z území budoucího Československa se následně přihlásila do československých legií.^[zdroj?]

Následky bitvy

V bitvě o Halič utrpěla rakousko-uherská vojska velké ztráty, uvádí se 300 tisíc obětí. Ruská vojska zahájila postup do Karpat a odřízla pevnost Przemyśl, která byla obléhána až do března roku následujícího. Všeobecná ofenzíva ruských vojsk pokračovala i na střední části fronty. Do konce měsíce října se odehrávaly boje na Visle, kde ruská vojska porazila německou armádu, a vnikla do Slezska. Ruské jednotky se nacházely severovýchodně od českého území, což vyvolalo v části českých obyvatel nadšení. V listopadu však byly další boje zastaveny a později se ukázalo, že se jednalo o nejzazší postup ruské armády v průběhu 1. světové války vůbec.

Odkazy

Reference

↑ Conrad von Hötzendorff. Aus meiner Dienstzeit. Band IV. 28. Juni 1914 bis September 1914. Die politischen und militärischen Vorgänge vom Fürstenmord in Sarajevo bis zum Abschluß der ersten und bis zum Beginn der zweiten Offensive gegen Serbien und Rußland, Berlin 1924; page 804

Literatura

Miroslav a Hana Honzíkovi, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Nakladatelství Panorama 1984
PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva o Halič na Wikimedia Commons

[1] Conrad von Hötzendorff. Aus meiner Dienstzeit. Band IV. 28. Juni 1914 bis September 1914. Die politischen und militärischen Vorgänge vom Fürstenmord in Sarajevo bis zum Abschluß der ersten und bis zum Beginn der zweiten Offensive gegen Serbien und Rußland, Berlin 1924; page 804

[1]