Blahokamýk

Jak číst taxoboxBlahokamýk
alternativní popis obrázku chybí
Blahokamýk Grewia tiliifolia
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádslézotvaré (Malvales)
Čeleďslézovité (Malvaceae)
PodčeleďGrewioideae
Rodblahokamýk (Grewia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Grewia flavescens v Jižní Africe

Blahokamýk[1][2] (Grewia), česky též grevie,[3] je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a oboupohlavnými, pravidelnými, většinou pětičetnými květy s mnoha tyčinkami a korunou kratší než stejně zbarvený kalich. Plodem je vícesemenná peckovice. Rod zahrnuje asi 288 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa od Afriky po Austrálii a Tichomoří. Blahokamýk dvoulaločný zasahuje v Asii i do oblastí mírného pásu. Blahokamýky mají poměrně široké místní využití. Poskytují jedlé plody, jsou využívány v domorodé medicíně, některé druhy jsou těženy pro dřevo a z jejich kůry se získává technické vlákno.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Blahokamýky jsou převážně jednodomé stromy, keře a liány s jednoduchými, střídavými, zubatými nebo dlanitě laločnatými, krátce řapíkatými listy s dlanitou žilnatinou. Palisty jsou drobné a opadavé. Mladé větévky bývají hvězdovitě chlupaté. Květy jsou jednopohlavné, oboupohlavné či polygamní, obvykle uspořádané v troj až mnohakvětých vrcholících nebo řidčeji jednotlivé. Květenství vyrůstají v paždí listů, naproti bázi listu nebo mohou být i vrcholová. Kalich je korunovitě zbarvený, žlutý, bílý, sytě růžový nebo vzácněji hnědý, složený z 5 volných lístků. Korunní lístky jsou kratší než kališní a obdobně zbarvené. Na bázi korunních lístků bývají nektáriové žlázky. Generativní orgány spočívají na krátkém androgynoforu. Tyčinek je mnoho, jsou nestejně dlouhé a mají volné nitky. Semeník je svrchní, synkarpní. Obsahuje 2 až 4 komůrky, v nichž je po 2 nebo více vajíčkách, a nese jednoduchou čnělku zakončenou štítovitou, celistvou nebo laločnatou bliznou. Plodem je celistvá nebo hluboce laločnatá peckovice obsahující 2 až 4 nebo i více jedno nebo dvousemenných peciček. Semena obsahují hojný endosperm.[4][5]

  • Olistění Grewia laevigata
    Olistění Grewia laevigata
  • Grewia flava
    Grewia flava
  • Květ Grewia tenax
    Květ Grewia tenax
  • Blahokamýk západní (Grewia occidentalis)
    Blahokamýk západní (Grewia occidentalis)
  • Plody Grewia multiflora
    Plody Grewia multiflora

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod blahokamýk zahrnuje asi 288 druhů, rozšířených v tropech a subtropech Starého světa od Afriky po Tichomoří. Rod se vyskytuje v celé subsaharské Africe, na Madagaskaru a přilehlých souostrovích (Maskarény, Komory). Grewia villosa zasahuje na Kapverdy. Ve Středomoří není rod zastoupen, dva druhy (Grewia tenax, G. tembensis) ale zasahují do saharské severní Afriky. Několik druhů přesahuje z Afriky do Arábie, dva endemické druhy rostou na Sokotře. Areál rodu dále v Asii pokračuje od jižního Íránu přes Indii po Čínu a Koreu a přes Indočínu a jihovýchodní Asii po severní a severovýchodní Austrálii a západní Tichomoří. Řada druhů má poměrně rozsáhlý areál a vyskytují se jak v Africe, tak i v Asii. Z Austrálie je udáváno asi 14 druhů, z Nové Guineje 5, z Tichomoří 4. Rod nemá vyhraněné centrum druhové diverzity, v kontinentální Africe, v Asii i na Madagaskaru se vyskytuje zhruba srovnatelný počet druhů (necelá stovka).[6][7]

Blahokamýky preferují sušší biotopy. Vyskytují se zejména v podrostu subaridních tropických lesů různých typů, v suché křovinné vegetaci a polopouštích. Některé druhy rostou jako pionýrské dřeviny na narušených stanovištích a v sekundární vegetaci. V jihovýchodní Asii vystupují až do nadmořských výšek okolo 1700 metrů.[5][8] Blahokamýk dvoulaločný (Grewia biloba) zasahuje v Číně a Koreji do oblastí mírného pásu.[4]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]
Zlatohlávek rodu Leucocelis na květech Grewia flava

Blahokamýky jsou živnými rostlinami housenek řady druhů denních i nočních motýlů. V Africe se na nich živí housenky baboček rodu Charaxes a druhy Neptis trigonophora, Neptis troundi a Eurytela dryope, a lišaj Lophostethus dumolinii. V Asii na nich žijí lišajové Acherontia lachesis, Agnosia orneus, Marumba dyras, M. indicus a babočky Neptis hylas, N. jumbah, Polyura athamas a Symphaedra nais. Z menších motýlů se na nich živí různí soumračníkovití a celá řada můr zejména z čeledí můrovití, hřbetozubcovití, zavíječovití a Nolidae.[9]

Květy jsou hmyzosprašné. Jihoafrické druhy Grewia bicolor, G. flava, G. flavescens a G. monticola nakvétají v listopadu a prosinci začátkem období dešťů. Opylují je včely zejména z čeledí včelovití a Megachilidae, a rovněž drobní aktivní vrubounovití brouci rodu Leucocelis a druhu Mausoleopsis amabilis. Navštěvují je také velcí krasci Agelia petelii a drvodělky (Xylocopa caffra a X. lugubris).[10] Květy blahokamýků vyhledává v Asii a Africe i včela medonosná.[11]

  • Krasec Agelia petelii na Grewia lutea
    Krasec Agelia petelii na Grewia lutea
  • Dokonale maskovaná housenka babočky Symphaedra nais
    Dokonale maskovaná housenka babočky Symphaedra nais
  • Housenka babočky Polyura athamas
    Housenka babočky Polyura athamas
  • Babočka Charaxes brutus
    Babočka Charaxes brutus

Taxonomie a prehistorie

[editovat | editovat zdroj]

Rod Grewia je v rámci čeledi Malvaceae řazen do podčeledi Grewioideae a tribu Grewieae. V minulosti byl rod řazen do čeledi Tiliaceae, kde představoval největší rod,[12] případně spolu s dalšími 30 rody vyčleňován do samostatné čeledi Grewiaceae.[13] S rodem Grewia byl někdy slučován rod Microcos (78 druhů v tropech Starého světa). Odlišuje se nelaločnatou bliznou, vrcholovými latovitými květenstvími a nelaločnatými plody.[8]

Fosílie přiřazované k rodu Grewia jsou známy již z třetihor. Prokřemenělé dřevo z období miocénu bylo nalezeno v jižním Německu, Japonsku a Myanmaru, nálezy pliocénního stáří pocházejí z Vietnamu. Morfotyp se nazývá Grewioxylon.[14] Mnoho nálezů listů Grewia je známo z indických třetihorních vrstev. Naproti tomu četné fosilní listy, pocházející z třetihorní Evropy i Severní Ameriky a dříve připisované rodu Grewia, jsou dnes přiřazovány druhu Trochodendroides crenulata z čeledi Cercidiphyllaceae (zmarličníkovité).[15]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]
Plodná větévka blahokamýku dvoulaločného

Blahokamýky mají poměrně široké lokální využití. Plody většiny druhů jsou jedlé. Jako ovocný strom je známa zejména Grewia asiatica,[18] jedlé plody místního významu však poskytuje i celá řada dalších druhů. V suchých oblastech Afriky i Asie jsou složkou jídelníčku místních etnik, zejména pastevců. Plody Grewia tenax se v saharské a subsaharské Africe jedí syrové nebo sušené, přidávají se do kaší, z dužniny se připravuje osvěžující nápoj a kvasí se na alkoholický nápoj. Konzumují se buď celé nebo pouze dužnina bez semen. Požití příliš velkého množství semen vede k zácpě.[19][20][21] Jedlé plody poskytují i africké druhy Grewia lasiodiscus, G. bicolor, G. flava, G. flavescens a řada dalších. Listy také slouží jako krmivo pro domácí zvířata.[20]

Stromovité druhy jsou těženy pro dřevo. V Africe je vyhledávaným zdrojem dřeva zejména Grewia mollis a G. bicolor. Používá se ke stavbě domů, na rámy postelí a drobnější předměty, jako jsou hole, násady a držadla. Domorodci z něj vyrábějí i luky, šípy a štíty.[20] Kůra blahokamýků obsahuje kvalitní technické vlákno, sloužící zejména k výrobě provazů. V tropické Asii je takto využíván například druh Grewia abutilifolia,[22] v Africe G. lasiodiscus, G. trichocarpa, G. villosa a jiné.[20]

Řada druhů má v Africe i tropické Asii své místo v domorodé medicíně k léčení řady různých neduhů. V Africe jsou takto využívány například druhy Grewia mollis, G. bicolor a G. lasiodiscus, v Asii Grewia asiatica.[20]

  • Plody Grewia asiatica
    Plody Grewia asiatica
  • Koza, ožírající blahokamýk Grewia flavescens
    Koza, ožírající blahokamýk Grewia flavescens

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ PRESL, Jan Svatopluk. Wšeobecný rostlinopis. Praha: Kronbergr a Řivnáč, 1846. Dostupné online. 
  3. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  4. ↑ a b TANG, Ya; GILBERT, Michael G.; DORR, Laurence J. Flora of China: Grewia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 5. Berlin: Springer, 2002. ISBN 978-3-642-07680-0. (anglicky) 
  6. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b CHUAKUL, W.; SOONTHORNCHAREONNON, N.; RUANGSOMBOON, O. Grewia L.. Plant Resources of South-East Asia. 2003, čís. 12(3). Dostupné online.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  9. ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ MAWDSLEY, Jonathan; HARRISON, James; SITHOLE, Hendrik. Natural history of a South African insect pollinator assemblage (Insecta: Coleoptera, Diptera, Hymenoptera, Lepidoptera): diagnostic notes, food web analysis and conservation recommendations. Journal of Natural History. Sep. 2016, čís. 50(45). 
  11. ↑ ROUBIK, David W. Pollination of cultivated plants in the tropics. FAO Agricultural Services Bulletin. 1995, čís. 118. Dostupné online. ISSN 1010-1365. 
  12. ↑ TAKHTAJAN, Armen. Flowering plants. [s.l.]: Springer, 2009. ISBN 978-1-4020-9608-2. (anglicky) 
  13. ↑ SINGH, Gurcharan. Plant systematics. An Integrated Approach.. Delhi: Science Publishers, 2010. ISBN 978-1-57808-668-9. (anglicky) 
  14. ↑ TAYLOR, Thomas N. et al. Paleobotany. The biology and evolution of fossil plants. [s.l.]: Academic Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-12-373972-8. (anglicky) 
  15. ↑ HINSLEY, Stewart R. Malvaceae info: Notes on fossil leaves [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Biolib [online]. Dostupné online. 
  17. ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online. 
  18. ↑ PHENGKLAI, C. Grewia L.. Plant Resources of South-East Asia. 1998, čís. 5(3). Dostupné online.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  19. ↑ FERN, Ken. Grewia tenax [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b c d e Plant Resources of Tropical Africa: Grewia tenax (Forssk.) Fiori [online]. PROTA4U [cit. 2021-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. (anglicky) 
  21. ↑ The Atlas of Living Australia: Grewia L. [online]. NCRIS. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ BRINK, M.; JANSEN, P.C.M.; BOSCH, C.H. Grewia abutilifolia Vent. ex Juss.. Plant Resources of South-East Asia. 2003, čís. 17. Dostupné online.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]