Blankenberge
| Blankenberge | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°18′40″ s. š., 3°7′57″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Belgie |
  Blankenberge | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 17,4 km² |
| Počet obyvatel | 20 349 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 168,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Björn Prasse (od 2021) |
| Oficiální web | www |
| stadhuis | |
| Telefonní předvolba | 050 |
| PSČ | 8370 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blankenberge je město v Belgii. Nachází se v provincii Západní Flandry na pobřeží Severního moře. Je populární prázdninovou destinací s písečnými plážemi, zábavními podniky a secesní architekturou. Ve městě žije přibližně 20 tisíc[1] obyvatel.
První písemná zmínka o Blankenberge pochází z roku 1270. Podle středověké tradice posílali zdejší obyvatelé každý rok do Brugg sviňuchu na důkaz spojenectví.[2] Původní rybářská vesnice se rozrostla v devatenáctém století, kdy se Blankenberge stalo luxusním přímořským letoviskem, v němž pobývali např. František Ferdinand d'Este nebo Enrico Caruso. V roce 1933 byla vybudována 350 metrů dlouhá promenáda ve stylu art deco s výstavním pavilonem.[3] Za druhé světové války bylo město součástí Atlantického valu a přístav musel být po válce obnoven. V roce 1971 byla k Blankenberge připojena sousední obec Uitkerke.
Přes Blankenberge prochází nejdelší tramvajová trať na světě Kusttram, město má také přímé železniční spojení s Bruselem, odkud v létě dopravují rekreanty mimořádné vlaky. Ve městě se nacházejí katolické kostely svatého Antonína a svatého Rocha, renesanční budova bývalé radnice, maják Comte Jean Jetty, kasino, velodrom, oceanárium a serpentárium.[4] Každoročně se zde v létě koná květinový průvod Bloemencorso a festival soch z písku. Nedaleko města leží přírodní rezervace De Fonteintjes s bohatými porosty orchidejí.[5]
Natáčel se zde film Úplné zatmění.
Narodil se tu Frans Massereel (července 1889 – ledna 1972), který se proslavil svými černobílými dřevoryty. Malíř a grafik zachytil spoustu železničních výjevů, nádraží, vlaků, nástupišť, cestujících a později inspiroval i řadu komiksových tvůrců[6].
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Wettelijke Bevolking per gemeente op 1 januari 2018. Statbel. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ Medievalists Dostupné online
- ↑ The Bulletin Dostupné online
- ↑ Girlswanderlust Dostupné online
- ↑ Belgian Coast Dostupné online Archivováno 27. 10. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ RUDIŠ, Jaroslav. Návod k použití železnice. Praha: Labyrint, 2023. 327 s. ISBN 978-80-88378-26-6, ISBN 978-3-476-05728-0. S. 66.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blankenberge na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
