Bohdalov

Tento článek je o obci na Žďársku. O části obce Městečko Trnávka pojednává článek Bohdalov (Městečko Trnávka).
Bohdalov
pohled přes Záhumenní rybník
pohled přes Záhumenní rybník
Znak městyse BohdalovVlajka městyse Bohdalov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecŽďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíŽďár nad Sázavou
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 180 (2024)[1]
Rozloha16,06 km²[2]
Nadmořská výška570 m n. m.
PSČ592 13
Počet domů396 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseBohdalov 250
592 13 Bohdalov
bohdalov@bohdalov.cz
StarostaIng. Arnošt Juda
Oficiální web: www.bohdalov.cz
Bohdalov
Bohdalov
Další údaje
Kód obce595292
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohdalov (německy Bochdalau) je městyskraji Vysočina, 11 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou směrem na Jihlavu. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Okolo obce se nachází velké množství rybníků, které napájejí Bohdalovský potok, jeden z přítoků řeky Oslavy. Ves se nachází v centru přírodního parku Bohdalovsko na úbočí hřebene Arnoleckých hor.

V obci se nachází základní škola, nákupní středisko a dvě hospody. Z podnikatelských subjektů pak zemědělské družstvo, škrobárna a rekreační středisko.

První písemná zmínka o obci, tehdy ještě pod názvem Bohdalau, pochází z roku 1349,[4] kdy byla ves v majetku Jindřicha z Osové, jenž příslušel k významnému rodu pánů z Ronova. Mezi pozdější vlastníky patřili: 1366 Zdeněk Nos a Čeněk z Ronova, 1380 Smil z Ronova, který zde vystavěl tvrz Pelfrýd, dále pak 1430 Václav Šturm z Ronova, 1448–1551 Pernštejnové, 1551 Václav Chroustenský z Malovar a v letech 1622–1850 italský rod Collaltové.[4]

V roce 1874 zde místní občané založili Sbor dobrovolných hasičů.[4] Roku 1875 založil Jan Nepomuk Heimrich v obci parní mlýn s pilou, továrnu na škrob, sirup a hroznový cukr, ke konci století pak strojírnu na výrobu parních a hospodářských strojů. Roku 1902 byla zprovozněna cihelna, 1903 tírna na len a 1931 lihovar. Roku 1946 byla zřízena měšťanská škola.[5]

Dne 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[6] V letech 2006–2010 působil jako starosta Květoslav Šafránek, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Arnošt Juda.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Bohdalov stojí v jádru přírodního parku Bohdalovsko. Jižně od městyse se nachází přírodní rezervace Baba – V bukách a přírodní památka Belfrídský potok. Na severním okraji městečka leží přírodní památka Laguna u Bohdalova.

Soustava bohdalovských rybníků se rozkládá přímo ve vsi i v jejím okolí. Přímo ve vsi se nalézají tyto rybníky:

V okolí vsi pak:

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 757 909 857 837 813 768 701 671 712 738 789 846 868 868 922
Počet domů 100 108 112 114 113 114 124 153 162 172 197 240 256 283 314

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Základní škola a mateřská škola Bohdalov

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích. Díl I. Polná: Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Bohdalov, s. 4. 
  5. a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. S. 16. 
  6. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Díl I. A–G. Praha: Nakladatelství Libri, 1996. 880 s. ISBN 80-85983-13-3. S. 160–162. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]