Bohy | |
---|---|
![]() Kaple v Bohách | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Kralovice |
Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°56′17″ s. š., 13°34′33″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 121 (2024)[1] |
Rozloha | 9,26 km²[2] |
Nadmořská výška | 368 m n. m. |
PSČ | 331 41 |
Počet domů | 54 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Bohy 9 331 41 Bohy obec@bohy.cz |
Starosta | Zdeněk Šubrt |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Bohy | |
Další údaje | |
Kód obce | 566471 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohy jsou obec v severovýchodní části okresu Plzeň-sever. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko a žije zde 121[1] obyvatel.
Název vesnice je odvozen ze staročeského příjmení Bóh ve významu ves Bohů, tj. členů Bohovy rodiny. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Bozech (1227), Bozes (1233), zbohy (1542), Zbuohy (1543) a Bohy (1597, 1785, 1838).[4]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1228, kdy byly Bohy uvedeny v majetku ženského benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Od 13. století se Bohy na čtyři století staly součástí panství hradu Krašov. Během husitských válek okolo roku 1424 a 1430 byla vesnice zcela zničena. V roce 1529 koupil od poručníků nezletilého Jetřicha mladšího Bezdružického z Kolovrat krašovské panství i s Bohy Mikuláš Sviták z Landštejna za 3 250 kop míšeňských grošů.
Během třicetileté války byla ves opětovně zpustošena – z pěti usedlostí zbyla jediná. Ves byla pozvolna obnovena a v polovině 17. století v ní stálo šest usedlostí. Roku 1678 prodal Norbert Adolf Miseroni z Lisonu, poslední světský pán Krašova, ves Bohy i s krašovským panstvím plaskému klášteru, v jehož majetku ves zůstala až do zrušení kláštera v roce 1785.
Až do začátku dvacátého století docházely děti z vesnice do školy v Kozojedech. Teprve v roce 1910 obec postavila školní budovu, ve které začala fungovat jednotřídní obecná škola, do níž chodily také děti z Rakolusek. Dopravní spojení po roce 1900 usnadnila nově postavená silnice z Brodeslav do Rakolusek, ale silnice do Krašova byla vybudována až koncem dvacátých let 20. století. Elektrifikace vesnice proběhla koncem třicátých let 20. století a ve stejné době fungovala obecní knihovna se sto svazky.[5]
Ves leží osm kilometrů jihovýchodně od Kralovic v nadmořské výšce 368 metrů na svažitém začátku ostrohu obtékaného řekou Berounkou z jihu, východu a severu. Ves sousedí se vsí Rakolusky na jihovýchodě, s Kozojedy na západě a na severozápadě se vsí Brodeslavy. Bohy se ležely u hranic přírodních parků Horní Berounka a Hřešihlavská na levém břehu řeky Berounky, které byly nahrazeny přírodním parkem Berounka. Vesnicí vede cyklotrasa č. 2263.
Po vzniku Československa dvě třetiny obyvatel přestoupily od římskokatolické církve (Bohy patřily k farnosti Kozojedy) k církvi československé.[5]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 192 | 216 | 190 | 194 | 192 | 200 | 153 | 135 | 113 | 86 | 69 | 60 | 48 | 48 | 87 |
Počet domů | 28 | 28 | 28 | 28 | 31 | 31 | 32 | 35 | 43 | 27 | 25 | 32 | 30 | 22 | 22 |
Po zrušení patrimoniální správy se Bohy 1. ledna 1850 staly obcí v politickém a soudním okrese Kralovice, ke které do roku 1922 patřila osada Rakolusky. Obecní úřad v Bozích ukončil činnost v květnu 1945 a byl nahrazen místním národním výborem.[5] V letech 1961–1990 byla vesnice součástí obce Kozojedy a od 24. listopadu 1990 je samostatnou obcí.
Dne 8. listopadu 2016 byly obci uděleny znak a vlajka.[8]
V katastrálním území Bohy stojí také hospodářský dvůr Rohy.
Starosty obce byli:[5]
Na protáhlé návsi stojí u silnice zděná čtyřboká kaple se sanktusníkem obklopená košatými stromy, před ní kamenný pamětní kříž. Z lidové architektury vyniká usedlost č. 10, roubená chalupa č. 11 a statek č. 14, roubený patrový špýchar v č. E27 přenesený z Kopidla.
U silnice na Rohy stával kruhový smírčí kámen s tlapatým křížem, v roce 2002 byl však poškozen silničáři a následně odstraněn, dnes na jeho místě stojí replika. Hospodářský dvůr Rohy z 16. století byl založen pány z Kolovrat, za svou dnešní barokní podobu vděčí přestavbě provedenou plaskými cisterciáky. V areálu je hodnotná především hlavní budova a kamenná stodolou s tesanými portály se znaky plaského kláštera z roku 1735. Západně od dvora roste památný Rožský dub.
Pod zříceninou hradu Krašov se v údolí Berounky nalézá areál čp. 18 bývalého mlýna U Nováků s unikátní barokní mlýnicí, při cestě k němu stojí taktéž barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1743.