Boháňka | |
---|---|
Památné javory v Boháňce | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Hořice |
Obec s rozšířenou působností | Hořice (správní obvod) |
Okres | Jičín |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°21′57″ s. š., 15°42′30″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 267 (2024)[1] |
Rozloha | 9,53 km²[2] |
Nadmořská výška | 411 m n. m. |
PSČ | 508 01 |
Počet domů | 138 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Boháňka 27 508 01 Hořice v Podkrkonoší ou@bohanka.cz |
Starosta | Milan Heligr |
Oficiální web: www | |
Boháňka | |
Další údaje | |
Kód obce | 572705 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Boháňka (německy Bohanka) se nachází na hřebeni Vřešťovského chlumu v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Žije v ní 267[1] obyvatel. Obec leží 6 km od Hořic, 25 km od Jaroměře, Hradce Králové a Dvora Králové. V blízkosti obce leží obce Miletín a Velký Vřešťov. Z obce je výhled téměř do celého kraje a na vrcholky Krkonoš. Obcí vedou turistické a cykloturistické trasy. Obec je oblíbenou rekreační lokalitou.
V obci se nachází venkovní sochařská expozice sochařů skupiny Boháňka, kterou tvoří řada zvučných jmen.
Podle historika V. V. Tomka došlo u Boháňky v roce 1100 k velké bitvě mezi Čechy a Poláky vedenými Boleslavem Chrabrým. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1378.
Obec proslavil boháňský pískovec těžený v lokalitě Skála. Z hořických pískovců je to nejtvrdší a nejtrvanlivější typ a je zavedeným pojmem v sochařsko-kamenické a figurální činnosti.[4] Z pískovce těženého v obci je vystavěna např. Bílá věž v Hradci Králové; bylo ho použito při výstavbě města Josefov u Jaroměře, dále na různých stavbách v Praze a na mnoha dalších v českých městech. V katastru obce je v blízkosti vodojemu stálá expozice sochařské tvorby kamenické školy Hořice a mohutný pískovcový blok vztyčený na památku mistra Jana Husa v roce 1915.
Asi 300 m od vesnice Skála leží Třebovětický rondel.[5] Toto kultovní místo je v současné době ve špatném stavu, stále však v památkové péči a zákonem chráněné. V místě proběhl archeologický průzkum. Nalezené předměty jsou v úschově muzea.
V blízkosti vodovodního Aqvarelu mezi obcí Boháňka a její místní částí Skála vznikla v letech 1968–1969 stálá expozice sochařské skupiny „Boháňka“: akad. soch. Ellen Jilemnická, akad. soch. Pavel Ježek , akad. soch. Jan Měšťan, akad. soch. Michael Bílek, prof. akad. arch. Petr Keil, soch. Ivan Jilemnický, doc. ak. soch Pavel Jarkovský, doc. akad. soch. Pavel Mizera, akad. soch. Jiří Dostál.
Sochy jsou vytesány z tvrdého boháňského pískovce pocházejícího z obecního lomu zvaného KUKS. Umístění soch mělo svůj hlubší význam vzhledem k názvu obce Boháňka, kamenické minulosti a především vzhledem k nedalekému keltskému hradišti kruhového tvaru. Z prostoru přírodního rozmístění soch je výhled na vrcholky Krkonoš, vrch Zvičina. Leží na žluté turistické trase.