Všechny bojovnice mají dobře vyvinutou péči o potomstvo. Podle typu péče lze bojovnice rozdělit na dvě velké skupiny. Samci asi čtvrtiny nebo pětiny druhů včetně nejznámější bojovnice pestré (tzv. pěnové nebo bublinové bojovnice) staví pro své jikry a nerozplavaný plůdek pěnová hnízda. To je u bojovnic pravděpodobně fylogeneticky původní forma péče. Samci většiny druhů včetně typové bojovnice jávské (tzv. tlamovcové bojovnice) opatrují oplozené jikry a nerozplavaný plůdek v tlamě. Roku 1981 bylo navrženo vyčlenění tlamovcových bojovnic do samostatného rodu Pseudobetta.[1] Podle současných poznatků však tlamovcové chování vzniklo u bojovnic několikrát nezávisle a rod Pseudobetta by tudíž byl nepřirozeným (polyfyletickým).
Bojovnice (Betta) je s více než 60 vědecky popsanými druhy a řadou známých ale dosud vědecky nepopsaných populací nejrozsáhlejším rodem labyrintních ryb. V osmdesátých letech bylo navrženo vyčlenění tlamovcových druhů do samostatného rodu Pseudobetta. Toto rozdělení však nebylo vědeckou komunitou přijato.[2] Mezi chovateli a odborníky na bojovnice se však ujalo rozdělení na tzv. druhové skupiny nebo komplexy sdružující druhy s podobnými vlastnostmi.
Rod Betta v současnosti zahrnuje následující druhy:[3][4]
Bojovnice pochází ze sladkých vod tropické jihovýchodní Asie.
Bojovnice nejsou schopné žít ve vodě s vysokou salinitou a nemohou se tedy vlastními silami šířit mezi mořem oddělenými ostrovy. Jejich současný výskyt zahrnující kromě jihovýchodoasijské pevniny i ostrovy západní části Malajského souostroví je výsledkem snížení hladiny moře během poslední doby ledové v svrchním pleistocénu.
Před 22 tisíci lety, během posledního glaciálního maxima, ležela hladina okolního moře 116 metrů pod současnou úrovní. Dnešní velké Sundské ostrovy Sumatra, Jáva a Borneo včetně řady menších přilehlých ostrovů tvořily součást asijské pevniny. Navazovaly na oblasti v současnosti tvořící Malajský poloostrov a jižní pobřeží Thajska, Kambodže a Vietnamu.
↑RICHTER, H. J. Einführung eines neuen Gattungsnamens für die maulbrütenden Kampffische unter besonderer Betrachtung von Pseudobetta pugnax (Cantor, 1849). Aquarien Terrarien. Roč. 28, čís. 7, s. 272–275.
↑GOLDSTEIN, Robert J. Bettas: A Complete Owner's Manual. New York: Barron's, 2001. 96 s. Dostupné online. ISBN0-7641-1653-3. S. 9. (anglicky)
↑BURZANOVSKÝ, J.; PLÍŠTIL, J.; ROSE, M. České názvosloví bojovnic (Betta, Osphronemidae) [online]. AQUATAB, 2007, rev. 12.12.2009 [cit. 2010-01-05]. Dostupné online.
↑SATHIAMURTHY, Edlic; VORIS, Harold K. Maps of Holocene Sea Level Transgression and Submerged Lakes on the Sunda Shelf. The Natural History Journal of Chulalongkorn University. Srpen 2006, supplement 2, s. 1–43. ISSN1513-9700.