Borgholm | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 56°52′43″ s. š., 16°41′52″ v. d. |
Nadmořská výška | 5 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Švédsko |
Borgholm | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 9,2 km² |
Počet obyvatel | 4 280 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 462,7 obyv./km² |
Správa | |
Telefonní předvolba | 0485 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Borgholm je přístavní město a turistické letovisko na ostrově Öland na pobřeží Kalmarského zálivu Baltského moře v jižním Švédsku. Je sídlem okresu Borgholm v kraji Kalmar.
V době Vikingů se v Köpingsviku, tj. části Borgholmu, nacházelo tržiště a přístav ze 7. století. Hrad Borgholm, který je v jižní části města a je dobře zachovalou zříceninou, byl významnou pevností a v roce 1806 vyhořel. V roce 1821 mělo město pouze 109 obyvatel. V letech 1855–1857 byl vybudován nový přístav a v roce 1864 se Borgholm stal lázeňským městem, což pro město znamenalo další stavební rozvoj. Na přelomu 19. a 20. století se začal rozvíjet také cestovní ruch, zejména po dokončení rezidence královské rodiny v Sollidenském paláci. Nejstarší a největší sportovní organizací na Ölandu je IFK Borgholm, která vznikla v Borgholmu v roce 1906 a která působí v mnoha sportech. V roce 1906 byla otevřena železnice Borgholm-Böda a v roce 1910 také železnice Södra Öland směrem na Mörbylånga a Ottenby. Vlaková doprava byla zastavena v roce 1961. Po otevření Ölandského mostu (Ölandsbron) v roce 1972 se město stalo turistickým letoviskem. V roce 1971 byl ustaven okres Borgholm.[2][3][4]
Pomyslnou páteří města je ulice Storgatan, která začíná u přístavu.