Boris Pash

Boris Pash
Narození20. června 1900
San Francisco
Úmrtí11. května 1995 (ve věku 94 let)
Greenbrae
Alma materUniverzita Jižní Kalifornie
Springfield College
Povolánívoják
ZaměstnavatelÚstřední zpravodajská služba
OceněníMedaile za vynikající službu
legionář Záslužné legie
RodičeTheophilus Pashkovsky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boris Theodore Pash (20. června 1900 San Francisco, Kalifornie, USA – 11. května 1995 Greenbrae, Kalifornie, USA; rodným jménen Boris Fjodorovič Paškovskij rusky: Борис Фёдорович Пашковский) byl vojenský zpravodajský důstojník armády Spojených států. Během druhé světové války velel misi Alsos, jejímž cílem bylo zjistit, jak Německo pokročilo ve vývoji jaderných zbraní.[1][2][3] Z armády odešel v hodnosti plukovníka.

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Boris Fjodorovič Paškovskij se narodil v San Francisku v Kalifornii 20. června 1900.[4] Jeho otcem byl Teodor Paškovskij (který se stal nejctihodějším metropolitou Theophilem v letech 1934 až 1950[5]), duchovní Ruské pravoslavné církve a pozdější arcibiskup, který byl v roce 1894 poslán církví do Kalifornie. Jeho matka byla srbská Američanka Ella Dabovich, neteř Sevastijana Daboviće, mnicha, který také žil v Americe a byl po smrti kanonizován jako srbský pravoslavný světec.[6][7] Otec Sevastijan celebroval na jejich svatbě.[8]

V roce 1906 byl jeho otec odvolán do Ruska,[9] zbytek rodiny se vrátil do Ruska v roce 1913. [10] [11]

V letech 1916–1917 vstoupil i s otcem do řad ruské armády, s níž bojoval proti císařskému Německu a Rakousku-Uhersku v první světové válce. Během říjnové revoluce rodina uprchla do Simferopolu na Krymu, kde Boris pracoval pro YMCA. V únoru 1920 se připojil k Bílému námořnictvu v Černém moři, kde sloužil na křižníku General Kornilov. Za účast v akci proti bolševikům byl v březnu 1920 vyznamenán Křížem sv. Jiří čtvrté třídy.[11][10]

Poté, co se 1. července 1920 oženil s Lydií Vladimirovnou Ivanovou, se rozhodl vrátit do Spojených států, protože konsolidace bolševické moci už byla zjevná. Studoval na Springfield College ve Springfieldu, Massachusetts, kde v roce 1924 promoval jako bakalář tělesné výchovy.[4]Během této doby změnil příjmení z Paškovskij na Pash. V roce 1939 získal titul Master of Science ve vzdělávání na Univerzitě Jižní Kalifornie.[4] Připojil se k armádní rezervě Spojených států a v rámci výcviku získal certifikaci od FBI.[10]

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]
Boris Pash (vpravo) v dubnu 1945 s misí Alsos v Hechingenu

Pash byl povolán do aktivní služby v armádě v r oce 1940 a stal se šéfem kontrarozvědky na velitelství IX Corps Area v Presidio of San Francisco.[10] V této roli se zapojil do mise na poloostrově Baja v roce 1942, která zkoumala možnost, že si Japonci během druhé světové války založili základnu v Mexiku.[4]

Pash vyšetřoval podezření na sovětskou špionáž v Radiační laboratoři na Kalifornské univerzitě. Vyslechl zaměstnance včetně Roberta Oppenheimera, o kterém sice usoudil, že „může být stále spojen s komunistickou stranou“, ale nevěřil, že Oppenheimer je špión, doporučil však, aby jej v rámci projektu Manhattan doprovázeli agenti kontrarozvědky.[12]

Nejznáměnší je jako velící důstojník mise Alsos, spojenecké operace založené na konci roku 1943 s cílem zjistit, jak daleko pokročila Osa směrem k vývoji jaderných zbraní. Úkolem bylo zmocnit se zařízení, materiálu a vědců souvisejících s německým jaderným výzkumem.[3]

Po válce

[editovat | editovat zdroj]

Po válce Pash sloužil v různých funkcích vojenské rozvědky. Sloužil pod generálem Douglasem MacArthurem v Japonsku v letech 1946 a 1947. Překazil sovětský pokus prosadit se v Japonsku prostřednictvím místní pravoslavné církve. Zorganizoval příchod biskupa Benjamina (Basalyga) na začátku ledna 1947, čímž si vliv v regionu zajistila Severoamerická metropole, spíše než tehdejší Sověty kontrolovaný Moskevský patriarchát.[11]

Od roku 1948 do roku 1951 sloužil jako vojenský zástupce v CIA.[10] V letech 1952 až 1953 sloužil jako plánovací důstojník speciálních sil u amerických sil v Rakousku. Jeho poslední dvě armádní působiště byla znovu v USA, nejdříve jako zástupce náčelníka štábu pro zpravodajství šesté armády (v letech 1953 až 1956) a později v kanceláři náměstka ministra obrany pro řízené střely ve Washingtonu, DC, od roku 1956 až do jeho odchodu z armády v roce 1957. [10] V roce 1954 svědčil v Oppenheimerově bezpečnostním slyšení a přopomněl obavy, které měl o Oppenheimerovi v roce 1943.

Po odchodu z armády se Pash stal šéfem východoevropské a SSSR divize v Quartermaster Technological Intelligence Agency. V roce 1961 přešel do zahraničního vědeckého a technologického centra armády Spojených států. Ze státní služby odešel v červnu 1963.[13]

V důchodu vydal Pash v roce 1980 knihu The Alsos Mission, v níž vypráví o svých válečných zážitcích v Evropě. V roce 1981 proběhla soudní jednání k internacím japanoameričanů za druhé světové války. Pash byl jedním z mála žijících důstojníků, kteří byli předvedeni svědčit. Trval na tom, že nezákonné akce proti americkým občanům je třeba posuzovat v kontextu 40. let, a nikoli zpětně.[11] V roce 1988 byl uveden do Síně slávy vojenské rozvědky. [14] Mezi jeho vyznamenání patřila Army Distinguished Service Medal, [14] Legion of Merit, Order of British Empire a Order of St . George. [15][16]

Byl jedním z mála bělogvardějců, kteří se dožili konce vlády komunistické strany v Rusku. Pash zemřel 11. května 1995 v Greenbrae v Kalifornii ve věku 94 let a byl pohřben na srbském hřbitově v Colmě v Kalifornii.[14] Dokumenty z jeho činnosti jsou v Hooverově institutu na Stanfordově univerzitě.[4]

V populární kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Ve filmu Oppenheimer režiséra Christophera Nolana z roku 2023 ztvárnil Pashe Casey Affleck.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Pash na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Boris Pash - Pohrdal bolševiky, tak se přidal k Američanům. Těm pomohl k sestrojení ničivé zbraně | SECURITY MAGAZÍN. www.securitymagazin.cz [online]. Expert Publishing Group, 2021-06-17 [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ JENÍK, Tomáš. Skutečný příběh vědců a špionů, kteří sabotovali snahu nacistů vyrobit atomovou bombu | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví. www.kosmas.cz [online]. 2022-08-12 [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b KEAN, Sam. Atomoví parchanti: Skutečný příběh vědců a špionů, kteří sabotovali snahu nacistů vyrobit atomovou bombu. Praha: Práh, 2022. 440 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7252-930-8. 
  4. ↑ a b c d e Pash (Boris T.) papers, Biographical Note. oac.cdlib.org [online]. Hoover Institution Library & Archives [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Past Primates: His Eminence, Metropolitan Theophilus (Pashkovsky). www.oca.org [online]. The Orthodox Church in America [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ The Glorification of St. Sebastian (The Orthodox Word #304). St. Herman Press [online]. 2015-IX/X [cit. 2024-12-01]. Roč. 51, čís. 5 (304). Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ St. Sebastian (Dabovich). Holy Resurrection Orthodox Church [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Saint Sebastian (Dabovich) - Canadian Orthodox History Project. www.orthodoxcanada.ca [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Metropolitan Theophilus (Pashkovsky). Saint Herman of Alaska [online]. Orthodox Church in America [cit. 2024-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-26. (anglicky) 
  10. ↑ a b c d e f ALLISON, William H. Portrait of Col. Boris Pash, the military head of ALSOS. Stadt Haigerloch [online]. 2001-06-24 [cit. 2024-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-27. (anglicky) 
  11. ↑ a b c d BEYDA, Oleg. “I Lived Hard and Fast but Good”. Hoover Institution [online]. Stanford University, 2024-07-10 [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ JONES, Vincent C. Manhattan, the Army and the Atomic Bomb | WorldCat.org. Washington, D.C.: Center of Military History, U.S. Army, 1985. 660 s. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-23. 
  13. ↑ Boris Pash and Science and Technology Intelligence. Masters of the Intelligence Art [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013=02=17. (anglicky) 
  14. ↑ a b c SCHWARTZ, Stephen. Colonel Boris T. Pash. SFGATE [online]. Hearst Communications, 1995-05-13 [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Dostupné online. 
  16. ↑ The National War Memorial Shrine. Washington D.C.: The Russian Orthodox Church of America, 1963-05-19. 52 s. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-09.