Bornit | |
---|---|
Druh bornitu zvaný jako paví ruda | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | Cu5FeS4 |
Identifikace | |
Barva | hnědě červenavá na vzduchu od modrofialové do černé |
Vzhled krystalu | hexaedry, dodekaedry |
Soustava | kosočtverečná, pseudokrychlová |
Tvrdost | 3 |
Lesk | kovový |
Štěpnost | nedokonalá |
Index lomu | nezjištěno |
Vryp | černý, tmavě šedý |
Hustota | 4,9-5,3 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | HCl HNO3 |
Ostatní | někdy se nazývá „paví ruda“ |
Bornit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Cu5FeS4, je kosočtverečný minerál.[1] Synonymické názvy jsou např. erubescit, chalkomiklit, purpurová měď, pestrá měděná ruda, paví ruda (dle nabíhání barev). Pojmenován po: Ignác Antonín Born (1742–1791), rakouský osvícenec, mineralog, geolog, montanista a svobodný zednář maďarského původu.[2]
Magmatický – je součástí bazických hornin, například v ofiolitech v Itálii, typický je jako součást porfyrických rud mědi.
Hydrotermální – je druhotným minerálem žil Sn-W, Sn-Cu, Cu-As a Cu-křemen.
Metamorfní – zastoupen ve skarnových ložiscích a greisenech.
Sedimentární – z měděných břidlic.
Vytváří tři polymorfní modifikace
Vzácnější jsou krystaly, které mají tvar dodekaedru, hexaedru, zřídka oktaedru. Většinou celistvý, zrnitý, masivní či jako vtroušeniny.
V magmatických horninách s ilmenitem, chromitem, chalkozínem, chalkopyritem, pyritem, křemenen, na hydrotermálních žilách s apatitem, prehnitem, zeolity
Důlní, povrchová těžba jako ruda mědi, vedlejší produkt při těžbě polymetalických ložisek, měděných břidlic.
Důležitá ruda mědi, které obsahuje až 63% (např. Haiti).