Borovice Lambertova
 Borovice Lambertova | |
|---|---|
 Habitus borovice Lambertovy | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Rod | borovice (Pinus) |
| Podrod | Strobus |
| Sekce | Quinquefoliae |
| Podsekce | Strobus |
| Binomické jméno | |
| Pinus lambertiana Douglas, 1827 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borovice Lambertova (Pinus lambertiana) je severoamerický druh pětijehličné borovice, která je největší borovicí vůbec. Dorůstá do výšky 40–60, výjimečně 80 metrů, průměr jejího kmene dosahuje 3–6 m a šišky jsou až 50 cm dlouhé. Ve střední Evropě roste velmi vzácně, většinou mladí jedinci, popř. roubovaná.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- Sugar Pine
- Big Pine
- Gigantic Pine
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Jedna z největších borovic. Kůra mladých stromů je hladká, světlehnědá, na starých kmenech nepravidelně rozbrázděná. Jehlice po 5 ve svazku, 7–10 (14cm) dlouhé, tuhé, více než 1,5 mm široké, s průduchy na všech stranách. Při bázi jehlic je blanitá pochva až 2 cm dlouhá, která později (2.–3. rokem) opadává. Letorosty jsou silnější, měkce a řídce hnědě chlupaté. Pupeny malé, tupé, zasmolené. Šišky na 1 cm dlouhých stopkách, 30–50 cm dlouhé, 8–11 cm široké – největší ze všech jehličnanů. Semena jsou jedlá a nasládlá, 10 x 15 mm, černá, s krátkým tupým křídlem.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Roste převážně v horách na jihozápadě USA (Kalifornie, Oregon, Nevada, Mexiko). Špatně snáší naše klima a je velmi citlivá na rez vejmutovkovou (Cronartium ribicola).
V ČR: V arboretu Sofronka (Plzeň) rostl 20letý roubovanec tehdy nejstaršího stromu (z arboreta Kysihýbel u Bánské Štiavnice), ale v r. 2002 uhynul na rez vejmutovkovou. Předtím však byl přeroubován na Dendrologickou zahradu v Průhonicích. Na soukromé zahradě v Doubravčicích u Kostelce n. Č. l. dosáhl roubovanec výšky 10 m a byl nejvyšším jedincem tohoto druhu v ČR. Začátkem roku 2011 oba roubovanci podlehli napadení rzí vejmutovkou a jinými patogeny.[2]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Roste v horách od 1000 m n. m. a vystupuje až do nadmořské výšky 2700 m. Netvoří souvislé lesy, ale vyskytuje se roztroušeně jako příměs v porostech jiných jehličnatých druhů. Vyžaduje lehkou propustnou hlinitopísčitou půdu.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Je to jedna z pěti hospodářsky nejdůležitějších borovic USA, její červenohnědé dřevo je dobře zpracovatelné. Na poraněných místech vylučuje tzv. kalifornskou manu, obsahující sladký pinit (metylester d-inositu), který byl sbírán a používán jako sladidlo a lék proti kašli. (Odtud amer. název Sugar Pine = borovice sladká.)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ BUSINSKÝ, Roman; VELEBIL, Jiří. Borovice v České republice: Výsledky dlouhodobého hodnocení rodu Pinus L. v kultuře v České republice. 1. vyd. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2011. 180 s. ISBN 978-80-85116-90-8. S. 20.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
- NOVÁK, F.A. (1953): Borovice neboli sosna, Pinus Linné (zpracováno 1942). – In: Klika, J., Novák, F.A., Šiman, K. & Kavka, B., Jehličnaté: 129–258. ČSAV, Praha.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice Lambertova na Wikimedia Commons - Galerie borovice Lambertova na Wikimedia Commons
