Borovná

Borovná
Kaple Panny Marie
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Telč
Obec s rozšířenou působností	Telč (správní obvod)
Okres	Jihlava
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°9′53″ s. š., 15°23′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	83 (2024)[1]
Rozloha	5,20 km²[2]
Katastrální území	Borovná
Nadmořská výška	552 m n. m.
PSČ	588 56
Počet domů	37 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Borovná 30 588 56 Telč [e-mail]
Starosta	Jaroslav Šalanda
Úřední web: www.uredni-deska.info/videt_obec.php?obec=1544&zobraz=uvod
Borovná
Další údaje
Kód obce	587184
Kód části obce	7790
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Borovná (německy Borowna, Borowne) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Leží v průměrné výšce 552 metrů nad mořem. Žije zde 83^[1] obyvatel. Celková katastrální plocha obce je 519 ha, z toho orná půda zabírá pouze 27 procent. Asi jedna třetina katastru obce je porostlá lesem. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu).

Název

Název se vyvíjel od varianty Borowna (1365), Borowne (1417, 1446), Borowna (1547, 1678, 1718, 1720, 1751, 1846) až ke konečné podobě Borovná v roce 1872. Místní jméno je odvozeno od adjektiva borovná, tedy místo porostlé borem.^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365. V Borovné byl odedávna svobodný dvůr. Majitelé se velmi často střídali, až v roce 1721 statek Borovnou koupil František Antonín hr. Lichtenštejn-Kastelkorn a od té doby sdílela Borovná osudy telčského panství až do roku 1849, ale jako oddělený a samostatně zdaněný statek. Z Borovné se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Borovné 169 obyvatel ve 24 domech a 36 domácnostech.

Od 1. dubna 1980 do 31. prosince 1991 byla vesnice místní částí Telče, od 1. ledna 1992 je opět samostatná.^[5] Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený městský úřad v Telči.

Hospodářský vývoj obce do současnosti

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 470 ha. Živnosti roku 1911: 1 kolář, 1 kovář, 2 obchodníci lahvovým pivem. Rok 1924: dvůr a lesní revír velkostatku Telč Podstatských-Lichtenštejnů, živnosti: 1 hostinský, 1 kovář, 11 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1947. Po roce 1948 byla zdejší půda obdělávaná státními statky, v 80. letech 20. století ji převzalo JZD Telč. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, v obci Autorenova, chov a výkrm vepřů. Po roce 1945 postaveno: přestavba školy na prodejnu a kancelář obecního úřadu s jídelnou pro důchodce.

Přírodní poměry

Borovná leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jihozápadně od Telče. Geomorfologicky je oblast součástí Javořické vrchoviny a jejího podcelku Jihlavské vrchy, v jejichž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Mrákotínská sníženina.^[6] Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.^[7] Nejvyšší bod, Borovenský (671 m n. m.), leží severozápadně od obce. Severně od Borovné se nachází Březová hora (588 m n. m.). Obcí protéká bezejmenný potok, na němž se rozkládá řada rybníků – Nový rybník, Dvouhrázní rybník, Šilhan a největší z nich, Smíchov.^[8] Na území obce se nachází přírodní památka a evropsky významná lokalita U Borovné s rybníky s vegetací letněných rybníků, vlhkými loukami, mokřadními biotopy, zvláště chráněnými rostlinnými a živočišnými druhy.^[9]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 34 domech 199 obyvatel. 198 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 199 římských katolíků.^[10]

Rok	Počet domů	Počet obyvatel
1880	31	191
1900	31	195
1921	33	202
1930	34	199
1947	34	143
1950	38	139
1970	33	129
1982	31	112
2010	40	84

Obecní správa a politika

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Jaroslav Šalanda. Borovná je členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Období	Voliči	Účast v %	Mandáty	Výsledky	Starosta
2002–2006	75	82,67	7	7 SNK Borovná	Josef Babor
2006–2010	74	74,32	7	7 SNK obce Borovná	Josef Babor
2010–2014	68	83,82	7	7 SNK obce Borovná	Jaroslav Šalanda
2014–2018	65	89,23	7	7 SNK	Jaroslav Šalanda

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo Mysletice a Myslivecké sdružení Podlesí – Borovná.^[11] Dvůr v Borovné nabízí ubytování, chová hospodářská zvířata a provozuje palírnu. Obcí prochází silnice III. třídy č. 40612 do Horní Myslové. Dopravní obslužnost zajišťuje dopravci ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech na Dačice, Mysletice a Telč.^[12] Západně od obce prochází modře značená turistická trasa z Dobré Vody do Olší a přímo Borovnou vede cyklistická trasa č. 5261 z Dobré Vody do Dolní Myslové.

Školství, kultura a sport

Obec byla původně přiškolena do Mrákotína, avšak pro obtížnost cesty pro žactvo bylo požádáno roku 1869 o vyškolení. Nejprve zde byla zřízena v roce 1874 expozitura mrákotínské školy, teprve když byla roku 1882 přiškolena obec Olší, škola se osamostatnila. Škola s 1. až 5. ročníkem působila v obci do roku 1972, kdy byla zrušena a žactvo převedeno do Telče.

Pamětihodnosti

• Tvrz Borovná stávala na místě pozdější školy a její zbytky byly zasypány roku 1874 při stavbě školy.
• Pomník padlým v první světové válce
• Kaple Panny Marie pochází z roku 2001. Obdélníková stavba je zakončena neodsazeným polokruhově zakončeným presbytářem. Z průčelí vyčnívá neomítnutá věž.^[13]
• U Borovné zaniklá ves Vojkov.

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 96. 
5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 50. 
6. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
7. Borovná [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
8. Borovná [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
9. U Borovné [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
10. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 24. 
11. Borovná [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
12. Borovná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
13. DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Borovná, s. 18. 

Literatura

• NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 825–828. 

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Borovná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Borovná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Úřední stránky

Autoritní data	NKC: ge345869

Portály: Morava