BrahMos

BrahMos
Srovnání základní verze střely BrahMos a její zmenšené letecké varianty BrahMos-NG
Srovnání základní verze střely BrahMos a její zmenšené letecké varianty BrahMos-NG
Typprotilodní střela s plochou dráhou letu
Místo původuIndieIndie Indie
RuskoRusko Rusko
Historie výroby
VýrobceBrahMos Aerospace
Základní údaje
Hmotnost3000 kg
Délka8,4 m
Rychlost3 M
Účinný dostřel290 km

BrahMos je indicko-ruská nadzvuková protilodní střela použitelná jak proti lodím, tak proti pozemním cílům. Její vývoj začal na konci 90. let. V roce 2006 byla zařazena do výzbroje indické armády. Základní verze střely je určena pro vypouštění ze země a z lodí. Její zmenšená verze je určena pro letadla. Vyvíjena je rovněž hypersonická střela BrahMos-II. Prvním zahraničním uživatelem střely budou Filipíny.

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]
Pozemní verze kompletu BrahMos využívá podvozek Tatra 816 (Tatra 815-6)
Střela BrahMos startuje z indického torpédoborce INS Chennai (D65)

Byla vyvinuta společností BrahMos Aerospace, která je společným podnikem indické Výzkumné a vývojové organizace obranných systémů (DRDO – Defence Research and Development Organisation) a ruské NPO Mašinostrojenija.[1] Střela je vylepšením ruské protilodní střely P-800 Oniks.[2] Vývoj střely začal na konci 90. let, v roce 2001 proběhl její první zkušební odpal a v roce 2006 byla střela přijata do služby indické armády.[1] Jméno střely je spojením názvů řek Brahmaputra a Moskva.[2]

V březnu 2017 byla poprvé otestována verze s prodlouženým doletem BahMos ER.[3] Zdokonalenou verzí je vyvíjená hypersonická střela BrahMos II.[4] Pro střelu BrahMos je společností Larsen & Toubro vyvíjeno čtyřnásobné šikmé vypouštěcí zařízení PJ-10, které umožní instalaci střel na plavidla bez vertikálních vypouštěcích sil.[5]

Nasazení

[editovat | editovat zdroj]

Střela je poháněna náporovým motorem[2] a může být vypouštěna z lodí, ponorek, a z pozemních vypouštěcích zařízení.[1] Letecká verze BrahMos-NG je optimalizována pro vypouštění z indických bojových letounů Suchoj Su-30MKI a byla úspěšně otestována v listopadu 2017.[2] Námořní verze střely je vypouštěna z klasických vypouštěcích kontejnerů či z vertikálních vypouštěcích sil. Střelu nesou torpédoborce třídy Rajput, fregaty tříd Shivalik a Talwar, přičemž jejich umístění je plánováno i na dalších třídách, například na torpédoborcích třídy Delhi. Je vyvíjena rovněž verze určená pro ponorky.[6]

Varianty

[editovat | editovat zdroj]
Zkušební vypuštění letecké verze BrahMos-NG z bojového letounu Suchoj Su-30MKI
Zmenšený model hypersonické střely BrahMos-II
  • BrahMos – Základní verze s dosahem 290 km.
  • BrahMos-ER – Dosah prodloužený na přibližně 400 km.
  • BrahMos-NG – Zmenšená letecká verze střely s dosahem 290 km.
  • BrahMos-II – Vyvíjená hypersonická střela s dosahem přibližně 600 km.

Zahraniční uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
  • FilipínyFilipíny Filipíny – Filipínské ministerstvo obrany dne 28. ledna 2022 objednalo střely BrahMos pro pobřežní baterie. Přesný počet kompletů a střel nebyl zveřejněn.[7]

Hlavní technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Hmotnost: 3000 kg, letecká verze 2500 kg[1]
  • Délka: 8,4 m[1]
  • Průměr 0,6 m[8]
  • Rychlost: 2,8 M[1]
  • Operační dolet: 290 km[1]
  • Letová hladina: 5–14 000 m[1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h GROHMANN, Jan. Test nejnovější indicko-ruské střely BrahMos. Armádnínoviny.cz [online]. 2013-11-19 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Indie nad oceán z letadla vypustila nadzvukovou střelu s plochou dráhou letu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-11-22 [cit. 2018-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-10. 
  3. ↑ BRAHMOS Extended Range (ER) missile successfully test-fired
  4. ↑ USA nemají obranu proti hypersonickým zbraním, které vyvíjejí Čína a Rusko. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-04-05 [cit. 2018-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-10. 
  5. ↑ India`s Larsen & Toubro develops inclined launcher for BRAHMOS missile. Navyrecognition.com [online]. [cit. 2018-05-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ GROHMANN, Jan. Smrtící kombinace: Su-30MKI a protilodní střela BrahMos. Armádnínoviny.cz [online]. 2016-06-27 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Philippines signs deal for BrahMos supersonic anti-ship missile [online]. Defensenews.com, rev. 2022-01-28 [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ https://legacy.blisty.cz/art/54366.html

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]