Brandov

Brandov
Sídlo obecního úřadu
Sídlo obecního úřadu
Znak obce BrandovVlajka obce Brandov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLitvínov
Obec s rozšířenou působnostíLitvínov
(správní obvod)
OkresMost
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel283 (2024)[1]
Rozloha12,30 km²[2]
Katastrální územíBrandov
Nadmořská výška543 m n. m.
PSČ435 47
Počet domů139 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRudé armády 251
435 47 Brandov
oubrandov@volny.cz
StarostaJiří Mooz
Oficiální web: www.brandov.cz
Brandov na mapě
Brandov
Brandov
Další údaje
Kód obce567078
Kód části obce9032
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brandov (německy Brandau) je obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v pohraničním výběžku tvořeném vodními toky Svídnice, Flájský potok a Načetínský potok v nadmořské výšce 543 m. K obci patřila i dnes zaniklá osada Zelený Důl ležící na česko-německé hranici asi 1 km severně od Brandova. Do Brandova vede z Hory Svaté Kateřiny silnice III. třídy č. 25220. Žije zde 283[1] obyvatel.

Název vesnice (lidově Brana) je odvozen pomocí přivlastňovací přípony -ov z příjmení Brant. Přípona se časem v německojazyčném prostředí změnila na -au. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: prantow (1549), Branthow (1555 a 1561), Brandau (1606 a 1622) a Brandov nebo Brandau (1854).[4]

První písemná zmínka o Brandově pochází z roku 1549 a jeho vznik souvisí s těžbou kovů v Krušných horách. V Brandově se těžila především železná ruda. V roce 1622 je zde poprvé zmiňován kostel a roku 1780 byla v obci zřízena fara. Před rokem 1848 patřil Brandov k panství Červený Hrádek. Po roce 1850 se stal samostatnou obcí s osadou Zelený Důl.

Šachta Zdař Bůh

V té době se zde také pátralo po ložiscích černého uhlí, které bylo nalezeno poblíž obce a v roce 1853 se začalo těžit. Šachta dostala jméno Gabriela podle majitelky hraběnky Gabriely Buquoyové. Po smrti hraběnky v roce 1863 došlo k útlumu těžby. Sňatkem přešel majetek Buquoyů na rod princů z Hohenlohe-Langenburgu. V roce 1893 koupil brandovské doly německý podnikatel Jan Schlutius, který těžbu opět zvýšil. Na počátku 20. století vznikla na okraji Brandova hornická kolonie. V letech 1901–1902 bylo postaveno parní těžní zařízení a vrtná věž. V roce 1906 nechal majitel Schlutius otevřít druhou šachtu Zdař Bůh a u ní vybudovat úřednickou budovu. Nová šachta byla spojena lanovou dráhou s úpravnou uhlí, která se nacházela za hranicemi u města Olbernhau. Po vypuknutí první světové války byly uzavřeny hranice se Saskem a uhlí bylo ukládáno v Brandově na haldách, než bylo možné opět zprovoznit lanovou dráhu. V roce 1921 byly doly zastaveny, protože po zhroucení německé marky se těžba stala nerentabilní. Doly se již nepodařilo plně obnovit. Během druhé světové války probíhal v Brandově geologický průzkum, ale práce byly v roce 1942 zastaveny, neboť zásoby v dolech již byly téměř vyčerpány.

Zdejší obyvatelstvo se vedle těžby uhlí živilo také zpracováním dřeva, především výrobou dřevěných hraček.

Po roce 1945 proběhl odsun německého obyvatelstva, čímž došlo k razantnímu poklesu počtu obyvatel. Ani dosídlení obyvateli z vnitrozemí tento úbytek nenahradil.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Dnes je Brandov rekreační oblastí, mnoho zdejších domů slouží k individuální rekreaci. Vede sem modře značená turistická stezka z pohraničního Zeleného Dolu, která pokračuje do Rudolic v Horách a Horního Jiřetína.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2190 obyvatel (z toho 1080 mužů), z nichž bylo 27 Čechoslováků, 2033 Němců a 130 cizinců. Kromě 71 evangelíků, pěti členů církve československé a tří lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2110 obyvatel: 35 Čechoslováků, 1953 Němců a 122 cizinců. Většina stále byla římským katolíky, ale žilo zde také 84 evangelíků, jeden člen církve československé, jeden člen ostatních církví a 58 lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů v Brandově[7][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 229 1 428 1 717 2 131 2 896 2 572 2 473 393 453 419 269 237 257 243
Domy 192 209 227 241 299 301 318 321 113 109 69 125 130 136
Tabulka zahrnuje údaje osady Zelený Důl.

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Brandov získal právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 45 ze dne 5. 10. 2004.[9]

Ve zlatém štítě nad zeleným návrším vztyčený červený plamenný hořící meč provázený dvěma odkloněnými zelenými smrkovými větvičkami.

List tvoří tři svislé pruhy, zelený, žlutý a zelený, v poměru 1:4:1. Ve žlutém pruhu červený plamenný hořící meč hrotem nahoru, dole provázený dvěma odkloněnými zelenými smrkovými větvičkami. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Seznam ulic

[editovat | editovat zdroj]
  • Lesní
  • Rudé armády

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Brandow, Brandau, s. 160. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 208. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 222. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309. 
  9. Obecní znak a vlajka. rekos.psp.cz [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Philipp, Erich, Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan, Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel, Deisenhofen 1995, s. 118-168
  • Philipp, Erich, Grenz-Heimat. Beiderseits der Schweinitz, Deisenhofen 2000, ISBN 3-00-006396-X, s. 7-144
  • Hladká, Marie, Horská obec Brandov. Kostel sv. Michaela, 2003

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]