Brantice

Brantice
Zámek
Zámek
Znak obce BranticeVlajka obce Brantice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKrnov
Obec s rozšířenou působnostíKrnov
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 392 (2024)[1]
Rozloha26,74 km²[2]
Nadmořská výška341 m n. m.
PSČ793 93
Počet domů491 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduBrantice 121
793 93 Brantice
starosta@brantice.cz
StarostaIng. Daniel Říha
Oficiální web: www.brantice.cz
Brantice
Brantice
Další údaje
Kód obce597210
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brantice (německy Bransdorf,[4], polsky Brancice) jsou obecokrese Bruntál. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Základem jména vesnice bylo osobní jméno Branta, domácká podoba jména Branimír nebo Bransúd. Výchozí podoba Brantici byla pojmenováním obyvatel vsi a znamenala „Brantovi lidé“. Německé jméno pochází z českého.[5]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1222 z darovací listiny markraběte Vladislava Jindřicha, který daroval ves komořímu Bernhardovi. V roce 1377 připadla ves ke Krnovskému knížectví. V roce 1449 je v obci zmiňována tvrz.

V sedmdesátých letech 16. století v místě staré tvrze vystavěl kancléř Jeroným Reinwald zámek. V roce 1711 byla zahájená přestavba zámku (majitel Bohumil Tracha z Březí). V roce 1901 se stali majiteli Lichtenštejnové.[6] Dlouhou dobu po válce byl zámek využívaný jako sklad léčiv. V letech 1890–1900 byl založen zámecký park.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Obec Brantice sousedí na severu s Hošťálkovy, na severovýchodě a východě s Krnovem, na jihu s Býkovem-Láryšovem a Lichnovem a na západě se Zátorem, Čakovou a Krasovem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 14 km a od krajského města Ostrava 54 km.

Geomorfologicky patří Brantice k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina).

Nejvyšším vrcholem je Uhlák (667/666 metrů) na severní hranici s Hošťálkovy, dále Radimský kopec (638 metrů), Bednářský vrch na hranici s Krnovem (588 metrů), Dubový vrch (529/528 metrů), na jižní straně je nejvyšší Kamenný vrch (531 metrů).

Na pahorku Kopřivné se nachází přírodní rezervace Radim (rozloha necelých 20 hektarů), s jedinečným zbytkem jedlobučiny, místy suťového charakteru s původním jesenickým modřínem, s vtroušeným klenem a jilmem horským.[6]

Území Brantic patří do povodí Odry, resp. Opavy, které také protéká středem obce směrem z jihozápadu (z Louček) na severovýchod (do Krnova). V Branticích přijímá ze severovýchodu přitékající říčku Krasovku; ta protéká osadou Radimí, ve které se nachází i stejnojmenný rybník.

Katastrální území měří 2671 ha.[6] Území obce pokrývá z 43,5 % zemědělská půda (28 % orná půda, 12,5 % louky a pastviny), z 49,5 % les a z 4 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel obce[7][8][9][10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930[p 1] 1939 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 659 1 726 1 759 1 598 1 716 1 807 2 120 2 116 1 376 1 467 1 394 1 200 1 100 1 174[p 2] 1 257 1 336
Počet domů 265 262 265 282 325 339 392 377 322 330 318 362 398 444 491
Vývoj počtu obyvatel části obci Brantice[7][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 126 1 168 1 222 1 117 1 211 1 327 1 599[p 3] 1 561 1 058 1 119 1 046 938 886 956 1 005 1 117
Počet domů 177 176 178 191 219 234 283 278 242 243 244 271 300 338 378

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  • Brantice (k. ú. Brantice)
  • Radim (k. ú. Radim u Brantic)

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Ve znaku obce jsou tři figury, které znázorňují počet tří historických vsí Brantice a Radim (zlatá radlice), Radimek (stříbrné kolo). Stříbrný drak ve zlaté zbroji chrlící červený oheň pochází z erbu Trachů z Březí majitelů panství v období 1668–1711. Barvy žlutá a modrá značí historické spojení s krnovským knížectvím.

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. ledna 2001.[12]

Železniční stanice Brantice

Vesnice leží na železniční trati Olomouc – Opava východ na které leží stejnojmenná zastávka. Obcí prochází silnice I/45.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi stojí památkově chráněný brantický zámek (venkovské šlechtické sídlo s parkem, sochami a kamenným mostem: původně renesanční zámek, později barokně přestavěný a klasicistně upravovaný),[13] kostel Nanebevzetí Panny Marie (původně gotický, renesančně přestavěn a později barokizován)[14] a bývalá fara (čp. 163: barokní z roku 1687, upravena v polovině 18. století) je kulturní památkou ČR.[15] K dalším pamětihodnostem patří socha svatého Jana Nepomuckého.

  1. z toho: 56 Čechoslováků, 1991 Němců; 2038 řím. kat., 57 evang., 11 čsl., 7 bez vyzn.
  2. z toho: 1 115 Čechů, Moravanů a Slezanů, 34 Slováků, 2 Němci, 4 Poláci; 282 řím. kat., 5 čsl. hus., 19 evang., 4 pravosl., 781 bez vyzn.
  3. z toho: 55 Čechoslováků, 1485 Němců; 1549 řím. kat., 25 evang., 11 čsl., 7 bez vyzn.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 827. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Brantice, s. 106, 107. 
  6. a b c Brantice obec. www.brantice.cz [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-13. 
  7. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707. 
  8. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 59. 
  9. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  10. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075. 
  11. a b Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Udělené symboly – Brantice [online]. 2001-01-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000126938 : Zámek Brantice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  14. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000130259 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000141262 : Bývalá fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MICHL-BERNARD, Alexandr. Brantice a Radim. Z historie obcí. Brantice: Obec Brantice, 2019. 229 s. ISBN 978-80-270-5775-7. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]