Brumov-Bylnice je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, v údolí říčky Brumovky v Bílých Karpatech, asi 6 km jižně od Valašských Klobouků a 30 km vjv. od Zlína, u hranic se Slovenskem. Žije zde přibližně 5 400[1] obyvatel. Město je obcí s pověřeným obecním úřadem v rámci správního obvodu ORP Valašské Klobouky.
- Brumov: Nejstarší doklad z 1256 má už dnešní Brumov, nicméně původní tvar (doložen 1303) byl Brunov odvozený od osobního jména Bruno (asi se jednalo o olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka).
- Bylnice: Jméno bylo utvořeno od přídavného jména bylný a označovalo vodní tok, který protékal porostem býlí.[4]
- Brumov: V (1. stol. př. n. l.) – Brumov, dřevěné hradiště při stezce z Uher na Moravu, (1256) – purgravius de Brumowe, (1256) – Pravnowe, (1271) – Bruno, (1447) – Brumow, (1499) – městečko Brumov, (1520) – hrad a městečko Braumow, (1708/12) – neopevněné městečko Brumow, (1850) – obec Brumov okr. Valašské Klobouky, (1931) – Brumov okr. Uherský Brod (1939) – Brumow/Brumov. (1945) – Brumov, (1961–1970) – Brumov-Bylnice, obec Brumov sloučena s obcí Bylnice, (1961) – Brumov, osada obce Brumov-Bylnice okr. Gottwaldov.
- Bylnice: (1464) – ve vsech v Ščitné a Bilnici, (1580) – Bylnicze, v roce (1850) – Bílnice okr. Klobouky, (1869–1910) – obec okr. Uherský Brod, (1921) – obec Bylnice okr. Uherský Brod, (1950) – obec okr. Uherský Brod, (1950) – obec okr. Valašské Klobouky, (1961–1970) – osada obce Brumov-Bylnice okr. Gottwaldov, (1992) – obec okr. Zlín.
První důkazy o osídlení pocházejí již ze starší doby kamenné. V první polovině 13. století zde byl zbudován pozdněrománský královský hrad. První purkrabí byl Smil ze Zbraslavi a Střílek.
Roku 1888 byla do Bylnice přivedena Vlárská dráha vedoucí z Brna do Trenčianské Teplé. Na ni byla za první republiky napojena trať z Horní Lidče přes Valašské Klobouky a Brumov.
Dne 1. července 1964 (14.6. 1964 došlo k volbám prvního národního výboru obce Brumov-Bylnice) došlo ke sloučení obcí Brumova a Bylnice do jednoho celku a nově vznikla obec Brumov-Bylnice (Nekuda, 1995), [5] která získala od 1. ledna 1965 status města. Místními částmi města jsou od roku 1976 Svatý Štěpán a osada Sidonie; k Sidonii se 25. července 1997 připojila část slovenského území.
Mezi nejvýznamnější památky oblasti patří zřícenina královského hradu a barokní sousoší z roku 1777, které je umístěno na náměstí. Historické jádro Brumova a blízká dělnická kolonie jsou od roku 1995 městskou památkovou zónou.
Roku 1997 byla vysvěcena křížová cesta v Bylnické části města.
- Jan Štěpán Sigmund (1882–1960), katolický kněz. V letech 1908–1910 kaplanem místní farnosti.[6] V říjnu 1954 byl v procesu se skupinou Holubníček a spol. odsouzen ke 3 měsícům odnětí svobody za rozmnožování a rozšiřování textů kritických ke komunistickému režimu a rozmnožování a rozšiřování náboženských textů.[7]
- Emil Kovařík (1890–1945), obchodní zástupce a oběť nacismu. Patřil k 21 lidem popraveným po Přerovském povstání na vojenské střelnici v Olomouci-Lazcích. Po zatčení domovnice za vyvěšení československé vlajky na domě, který spravoval za svého bratra, vymohl její propuštění, ale sám ji ve vazbě musel nahradit.[8][9]
- František Loucký (1912–1988), spisovatel, letec RAF, autor knihy Mnozí nedoletěli[10]
- Lubomír Tomek, vl. jm. Vaculík (1926–2006), literát a novinář
- Ludvík Vaculík (1926–2015), český prozaik, autor manifestu Dva tisíce slov
- Eva Sukupová (* 1960), trojnásobná mistryně světa v kulturistice[10][11]
- Jakub Špalek (* 1968), český herec, divadelní režisér a organizátor
- Tomáš Řepka (* 1974), český fotbalista
- Terezie Tománková (* 1978), moderátorka
-
Socha svatého Jana Nepomuckého v Bylnici
-
Kostel svatého Václava
-
Kaple svaté Anny v Brumově
-
Kaple sv. Štěpána Uherského
-
Hrad Brumov
-
Židovský hřbitov
-
Domy v Brumově
-
Železniční zastávka Brumov-střed
-
Železniční stanice Bylnice
Krajina východně od Brumova
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 115, 136, 137.
- ↑ Sloučení obcí Brumova a Bylnice, 50. výročí tohoto historického kroku - Naše Valašsko - vždy čerstvé informace z regionu. www.nasevalassko.info [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Jan Štěpán Sigmund, kooperátor a administrátor 1912 - 1922. farnostbph.cz [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ GABRIELOVÁ, Petra. Kartotéka akce "48". Sborník Archivu bezpečnostních složek. 2011, roč. 2011, čís. 9, s. 74. Dostupné online.
- ↑ Emil Kovařík | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online.
- ↑ PIVODOVÁ, Jana. Oběti popravené na lazecké střelnici v Olomouci. prerov.eu [online]. Statutární město Přerov, 2020-09-11 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online.
- ↑ a b BRUMOV-BYLNICE, Město. Významné osobnosti - Oficiální stránky Města Brumov-Bylnice. www.brumov-bylnice.cz [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-11.
- ↑ Eva Sukupová (I.): Závodila jsem, pak předávala zkušenosti a teď jdu zase dál.... kulturistika.ronnie.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
NEKUDA, Vladimír. Zlínsko. 65. svazek. vyd. Vlastivěda moravská, 1995. 400-405 s.