Buddleja incana | |
---|---|
Komule Buddleja incana | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | krtičníkovité (Scrophulariaceae) |
Rod | komule (Buddleja) |
Binomické jméno | |
Buddleja incana Ruiz & Pav., 1798 | |
Synonyma | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Buddleja incana je druh keře nebo stromu z rodu komule, čeleď krtičníkovité, který je domovem v Andách.[2] Latinské druhové jméno „incana“ znamená „šedá“, nemá nic společného s Inky.
Jde o 4 – 15 m vysoký dvoudomý strom či keř, jehož kmen může mít u základny až 50 cm v průřezu. Borka je hnědavá a rozbrázděná, větve jsou téměř čtverhranné, plstnaté díky množství trichomů, a vytvářejí kulatou korunu. Kožovité listy jsou spíš protáhlé, 7 – 21 cm dlouhé a 1 – 5 cm široké. Svrchní strana jemně vroubkované čepele má hladkou pokožku bez chlupů, jež bývá často svraskalá či puchýřnatá, spodní strana je pokryta bílými nebo žlutavými chloupky. 8 – 20 cm velké, hroznovité květenství je tvořeno latami s 15 až 40 žlutými až oranžovými květy se zvonkovitým, zvenku plstnatým kalichem.[3] Okvětní lístky jsou 3 – 4 mm dlouhé.
Buddleja incana roste v Bolívii, Peru, Ekvádoru a v Kolumbii. Vyskytuje se na dnech kaňonů, kde roste podél vodních toků v nadmořských výškách 2700 až 4500 m.[2]
Obyvatelé And používali tuto komuli k různým účelům. Její odvar jim sloužil jako lék proti bolesti zubů, jako diuretikum[2] nebo při gynekologických obtížích. Sušené květy se prodávají pod názvem „Flor blanca“[4]. Využívala se též k barvení látek, k vaření nebo jako užitková dřevina.[3] Pevné a tvrdé dřevo se používalo jako stavební, ale také v řezbářství k výrobě ozdobných i užitkových předmětů (misky, lžíce ap.).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Buddleja incana na anglické Wikipedii.