Budišov nad Budišovkou
| Budišov nad Budišovkou | |
|---|---|
.jpg) Pohled z jihu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Vítkov |
| Obec s rozšířenou působností | Vítkov (správní obvod) |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava + Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′42″ s. š., 17°37′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 824 (2024)[1] |
| Rozloha | 79,15 km²[2] |
| Nadmořská výška | 526 m n. m. |
| PSČ | 747 87 |
| Počet domů | 706 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Halaškovo nám. 2 747 87 Budišov nad Budišovkou m.urad@budisovnb.cz |
| Starosta | Ing. Patrik Schramm |
| Oficiální web: www | |
  Budišov nad Budišovkou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 506460 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Budišov nad Budišovkou (německy Bautsch[4]) je město ležící v okrese Opava. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel. Ve vzdálenosti 11 km jihovýchodně leží město Vítkov, 21 km jihovýchodně město Odry, 23 km jihovýchodně město Fulnek a 24 km západně město Šternberk. Historické jádro Budišova nad Budišovkou je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Budišov nad Budišovkou leží na přelomu dvou geomorfologických podcelků Nízkého Jeseníku. Na východě je to Vítkovská vrchovina a na západě, kde je vystavěna větší část města, Domašovská vrchovina.[5] Město se nachází v nadmořské výšce 512 m n. m., 30 km západně od Opavy. K městu byly připojeny obce Guntramovice, Podlesí a Staré Oldřůvky. Podlesí a Staré Oldřůvky sousedí s vojenským prostorem Libavá. Téměř celé území města leží na Moravě, ale malá část katastru na území vodní nádrže Kružberk náležela původně ke katastrům dříve čistě slezských obcí Kružberk a Svatoňovic. V případě dříve svatoňovických pozemků se jedná o území na pravém břehu potoka, který do nádrže přitéká od jihu.[6] V případě dříve kružberských pozemků se jedná o území na zatopeném levém břehu Moravice.[7] Sousedními obcemi sídla jsou Dvorce, vojenský újezd Libavá, Vítkov, Jakartovice, Čermná ve Slezsku, Kružberk, Svatoňovice, Norberčany a Bílčice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Budišov byl založen ve 13. století pány z Kravař jako horní město pří místních dolech na těžbu olova a stříbra. Písemná zmínka z roku 1301 hovoří o městě jako o majetku olomoucké kapituly. V průběhu staletí město vícekrát vyhořelo, značně utrpělo i za třicetileté války.[8]
V letech 1938-1945 byl převážně německý Budišov připojen k nacistické Třetí říši v rámci Sudetské župy.
Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstvo, které do té doby tradičně převažovalo, vysídleno a v obci došlo k takřka úplné výměně obyvatelstva. Německé starousedlíky vystřídali Češi z vnitrozemí a reemigranti z východu Evropy.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Nanebevzetí panny Marie byl zasvěcen 12. dubna 1756, měl 5 zvonů, za druhé světové války však byly všechny roztaveny. Dnes jsou v kostele jejich repliky. Kostel má 7 oltářů.
- Mariánský sloup (madona s dítětem) z roku 1723 z křídového pískovce, na ohrazení se sochami sv. Floriána, Šebestiána, Antonína Paduánského a Isidora[9]
- Městská radnice byla postavena roku 1635. Byla postavena především jako soud pro okolí Budišovska.
- Vodní mlýn (dnešní Muzeum břidlice): U muzea začíná Břidlicová stezka.
- Kamenný most byl postaven mezi lety 1634-1636. Na kamenném mostě je socha sv. Jana Nepomuckého.
- Městský hřbitov je památným místem s barokními a rokokovými hrobkami.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Ignác Kassián Halaška
- Johann Schneider (1844–1926), starosta města, zemský poslanec
- Ferdinand Winkler (1869–1931) podnikatel, majitel tkalcovské firmy
Městský znak
[editovat | editovat zdroj]Znak Budišova nad Budišovkou se skládá ze starého znaku Dietrichštejnů: zlato-červená vlajka a na ní vinařský nůž a F - po kardinálu Františku z Ditrichštejna. Pod ním je bílá věž (Budišov měl hradby) v oknech věže dvě písmena M a W, podle probošta Martina Waclava Olomouckého – díky kterému se stal Budišov městem. Na jedné straně jsou dvě hornická kladiva (kvůli okolní těžbě břidlice) a na druhé straně jsou dvě pyramidy, které pocházejí ze znaku Olomouckého arcibiskupství.
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Budišov nad Budišovkou (k. ú. Budišov nad Budišovkou a Lesy)
- Guntramovice (k. ú. Guntramovice)
- Podlesí (k. ú. Podlesí nad Odrou)
- Staré Oldřůvky (k. ú. Staré Oldřůvky, Nové Oldřůvky a Nové Oldřůvky I)
V letech 1961–1992 k městu patřily i Svatoňovice a od 1. ledna 1979 do 23. listopadu 1990 také Staré Těchanovice.[10]
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Cesta česko-německého porozumění, Zlatá lípa u Guntramovic, kaple svatého Jana Nepomuckého, Pomník obětem bitvy u Guntramovic, SKI Areál Horní Guntramovice, Naučná břidlicová stezka, zřícenina hradu Vikštejn, Kružberská přehrada, poutní místo Stará Voda, bývalé lázně Jánské Koupele.
V roce 2021 byla dokončena rozhledna Halaška, pojmenovaná po místním rodákovi Františku Ignáci Kassiánovi Halaškovi, a před dokončením známá jako rozhledna Kopřivná, umístěna asi 3 kilometry od města.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Město leží na železniční trati Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, na které se nachází stejnojmenná železniční stanice. Také zde prochází silnice II/443.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Náměstí Republiky -
Socha Panny Marie na Halaškově náměstí -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie -
Bývalý vodní mlýn, nyní Muzeum břidlice -
Památkově chráněný soubor litinových křížů na hřbitově -
-
Rozhledna Halaška -
Městský úřad -
Halaškovo náměstí -
Letecký záběr
.jpg)
Partnerské obce a regiony
[editovat | editovat zdroj]
Okres Głubczyce, Polsko- Mszana, Polsko
Stráňavy, Slovensko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 627.
- ↑ Vítkovská vrchovina: https://mapy.cz/turisticka?x=17.4969975&y=49.7752726&z=11&l=0&source=area&id=26449 Domašovská vrchovina: https://mapy.cz/turisticka?x=17.6118873&y=49.7936194&z=12&source=area&id=26317
- ↑ Mapa evidence nemovitostí „OPAVA, V. S. XIII. 10. df“, vytištěná roku 1968, zobrazující i průběh koryta potoka. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02.
- ↑ Viz mapy evidence nemovitostí Mapa evidence nemovitostí „OPAVA, V. S. XIII. 10. df“, vytištěná roku 1968 Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine. a „OPAVA. V. S. XIII, 10, de“, vytištěná roku 1966 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Nízký Jeseník. Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou. Turistická mapa 1 : 50 000. 6. vyd. Praha: Klub českých turistů - TRASA s. r. o., 2017.
- ↑ SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-2996-1. S. 73.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 553, 533.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Budišov nad Budišovkou na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Budišov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Budišov nad Budišovkou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
