Buvolí mléko

Soška dojení buvola, 12.–13. stol., Louvre

Buvolí mléko je mléko získávané od buvola domácího (Bubalus arnee f. bubalis), také známého jako buvol vodní, což je domestikovaná forma buvola arni. Buvolí mléko obsahuje velké množství tuku, bílkovin, cukru a je bohaté na vitamíny a minerály, proto je hodnoceno jako významný zdroj výživy. Stejně jako kravské mléko jej lze použít pro výrobu celé řady mléčných výrobků, avšak buvolí mléko je krémovější a hustší.[1]

Výrobky

[editovat | editovat zdroj]
Krémový sýr z buvolího mléka
  • Tvaroh
  • Máslo
  • Jogurty
  • Sýry
    • mozzarella di bufala
    • sýr Labneh
  • sladkosti
  • Zmrzlina
  • Podmáslí
  • Kefír
  • Sušené buvolí mléko

Vlastnosti buvolího mléka

[editovat | editovat zdroj]
  • kyselost 0,13 %
  • výrazná bílá barva, neboť neobsahuje beta-karoten
  • krémové a sladké
  • delší trvanlivost díky přítomnosti enzymů
  • více kalorií než kravské mléko

Složení buvolího mléka

[editovat | editovat zdroj]
Sklenice buvolího mléka

Bílkoviny

[editovat | editovat zdroj]
  • imunoglobuliny IgG, IgA1, IgA2, IgM
  • laktoferin je přítomen v koncentracích 0,32 mg/ml
  • kaseinové frakce (40 % αs1–kaseinu, 6–9 % αs2-kaseinu, 35 % β-kaseinu a 12 % κ-kaseinu)
  • Alfa-laktalbumin a beta-laktoglobulin

Tuky

[editovat | editovat zdroj]
  • mastné kyseliny nasycené
  • mastné kyseliny nenasycené
  • mastné kyseliny mono nenasycené
  • fosfolipidy

Minerální látky

[editovat | editovat zdroj]
  • Vápník 183 mg/100 ml
  • Hořčík 18 mg/100 ml
  • Sodík 44 mg/100 ml
  • Draslík 107 mg/100 ml
  • Fosfor 82 mg/100 ml
  • Chlór 58 mg/100 ml

Producenti

[editovat | editovat zdroj]

Mezi významné producenty buvolího mléka patří Indie, Čína, Pákistán, Egypt, Itálie, Brazílie a Argentina.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ HAVEL, Petr. Jsou jediní na trhu. Chovají buvoly a vyrábí buvolí mléko a sýry. Vitalia.cz [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]