Byl jednou jeden dům | |
---|---|
Původní název | Byl jednou jeden dům |
Žánry | historický televizní seriál televizní drama válečný televizní seriál |
Scénář | Jan Otčenášek Oldřich Daněk |
Režie | František Filip |
Hrají | Jana Hlaváčová Jaromír Hanzlík Miloš Nedbal Vladimír Ráž Alena Vránová Josef Bláha Libuše Švormová Jiří Adamíra Josef Abrhám Jiří Sovák … více na Wikidatech |
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Počet řad | 1 |
Počet dílů | 5 |
Produkce a štáb | |
Kamera | Rudolf Stahl |
Hudba | Jan Frank Fischer |
Střih | Karel Kohout |
Zvuk | Dobroslav Šrámek |
Premiérové vysílání | |
Stanice | I. program |
Vysíláno | 5. ledna 1975 – 1. února 1975 |
Byl jednou jeden dům na ČSFD, Kinoboxu, SZ, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl jednou jeden dům je televizní seriál z roku 1974. Odehrává se v pavlačovém domě v Praze ve fiktivní Bagounově ulici. Zachycuje období 1936–1945, tedy dobu před, během a po druhé světové válce. Seriál byl oblíbený díky plejádě známých herců, živým dialogům, propleteným příběhům a osudům, ale (v kontextu normalizace) také menší ideologickou zátěží, než bylo v té době obvyklé. Působí na city a vlastenectví, protože se zde objevují i významné momenty, jako bylo Pražské povstání nebo heydrichiáda.
Děj se odehrává v domě č. 12 ve fiktivní pražské Bagounově ulici. Majitel domu, radní pan Nerudný, má čtyři syny. Ti dostali jména po antických hrdinech: Achilles, Hektor, Patrokles a Paris. Ani jeden z nich se však nevyvedl podle jeho představ. V domě žije řada lidiček, jejichž osudy se prolínají společně s osudy českého národa za doby Protektorátu. Například trafikant Soumar, kterému neustále stěhují jeho trafiku, boxer Arnošt Ticháček, který žádný zápas nevyhrál, policista Ulč, který kolísá mezi povinnostmi a kamarádstvím a další postavy. Všichni společně prožívají historické události, jež hýbaly republikou (mnichovský diktát, německou okupaci, heydrichiádu, osvobození). V domě ale také pobývají odbojáři například malíř Dlask, který podporuje komunistický odboj. Na závěr seriálu se obyvatelé sejdou na barikádě v Bagounově ulici, kde se konečně dočkají osvobození Prahy.
Poslední díl byl po premiéře pro další uvedení přetočen a přejmenován. Cenzorům se zdál málo revoluční, s malým důrazem na zásluhy Rudé armády. Závěrečné scény na barikádách se proto musely natočit znovu.[1]. Zároveň tato verze obsahuje dodatečně dotočené osudy některých postav a hrají zde i herci, kteří v předchozích dílech nevystupovali.[2] V této upravené verzi se poslední díl poprvé vysílal rok po premiéře 1. července 1976 (repríza seriálu probíhala od 3. června). Od roku 1990 je vysílána jen původní verze 5. dílu, také DVD se seriálem obsahuje jen původní verzi.
Seriál byl natočen na 35mm filmový materiál, což umožnilo jeho převod do HD rozlišení. V tomto obrazovém formátu mohli diváci zhlédnout seriál poprvé na jaře 2010.
Exteriéry seriálu (ulice) byly převážně natočeny v ulicích Opatovická, V Jirchařích, Ostrovní, Spálená v Praze 1. Domovní dvůr s pavlačemi a schodištěm byl postaven ve velkém filmovém ateliéru na Barrandově.