Bátor | |
---|---|
Obec s kostelem sv. Emericha | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°59′27″ s. š., 20°15′57″ v. d. |
Nadmořská výška | 231 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Maďarsko |
Župa | Heves |
Okres | Eger |
Bátor | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 27,3 km² |
Počet obyvatel | 361 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 13,2 obyv./km² |
Etnické složení | Maďaři |
Správa | |
Status | Obec |
Starosta | Alfréd Pallagi |
Vznik | 1283 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 36 |
PSČ | 3336 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bátor je obec v severovýchodním Maďarsku na severu župy Heves v okresu Eger v Bukových horách. Žije zde 361[1] obyvatel.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1283, kdy se nazývala Batur. V roce 1295 již byla samostatnou obcí a sousedila s hradem Szarvaskő, který vlastnilo Egerské biskupství. Toho roku biskup Endre získal Bátor od Marzsó Póse výměnou za Bátony. Jméno obce figuruje v seznamu papežských desátků z let 1332-1337 jako Batúr. V letech 1326-1372 obec vlastnil rod Báthoryů.
V 16. století se vydrancované území vylidnilo. V 17. století se rozdělilo na šlechtický Kisbátor a kapitulní Nagybátor, v letech 1688 až 1701 opět zpustlý a vylidněný.
V roce 1910 zde žilo 767 Maďarů, z nich bylo 754 římských katolíků a 10 Izraelitů.
Díky příznivým geografickým podmínkám a plně rozvinuté infrastruktuře se ekonomika převážně zemědělské obce dobře rozvíjela.
Obec se nachází asi 10 km jihovýchodně od okresního města Bélapátfalva. Od města s župním právem Eger leží asi 13 km severozápadně.
Obcí dále protéká potok Laskó, do něhož se v obci vlévá potok Bocsi. Obec se nachází v Bukových horách ve výšce 231 m n. m.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bátor na maďarské Wikipedii.