Bílojetel

Jak číst taxoboxBílojetel
alternativní popis obrázku chybí
Bílojetel německý (Dorycnium germanicum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
TribusLoteae
Rodbílojetel (Dorycnium)
Mill., 1754
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílojetel (Dorycnium) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Zahrnuje asi 12 druhů a je rozšířen v Evropě, jz. Asii a na Kanárských ostrovech. V české květeně se vyskytují 2 druhy. Bílojetele jsou jeteli podobné byliny až keře se složenými listy a hlávkami bílých, růžových nebo nažloutlých květů. V některých zdrojích je rod Dorycnium vřazován do široce pojatého rodu Lotus (štírovník).

Bílojetele jsou vytrvalé byliny, polokeře až nevelké keře. Listy jsou dlanitě 5-7četné nebo lichozpeřené. Jednotlivé lístky složených listů jsou celokrajné a jednožilné. Květy jsou uspořádány v hlávkách a jsou stopkaté. Kalich je pěticípý, zvonkovitý. Koruna je bílá až světle růžová nebo nažloutlá, člunek bývá tmavě zakončen. Tyčinek je 10, dvoubratrých (9 srostlých a 1 horní volná). Semeník je přisedlý a nese tenkou čnělku zakončenou hlavičkovitou bliznou. Plodem je vejcovitý až protáhlý lusk obsahující 1 až 10 semen.[1]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod bílojetel zahrnuje asi 12 druhů.[1][2] Je rozšířen ve Středomoří až po východní Turecko s přesahy do chladnějších oblastí Evropy a na Kanárských ostrovech. Na území České republiky se vyskytují 2 druhy: bílojetel německý (Dorycnium germanicum) a bílojetel bylinný (D. herbaceum). Oba druhy mají u nás přirozené rozšíření pouze na jižní a jihovýchodní Moravě.[1]


V taxonomickém pojetí obou českých taxonů panuje nejednotnost. V české literatuře bývají rozlišovány na úrovni dvou samostatných druhů. Protože však zejména v oblastech společného výskytu tvoří četné přechodové formy, které není možno jednoznačně zařadit, jsou oba tyto taxony v díle Flora Europaea společně s několika dalšími podobnými taxony chápány jako poddruhy široce pojatého druhu Dorycnium pentaphyllum.[1][3]

Bílojetel může v určitých ohledech připomínat jetel (Trifolium), oba rody však nejsou blízce příbuzné. Bílojetel je řazen v rámci členění čeledi bobovité do tribu Loteae, zatímco jetel do tribu Trifolieae.[4] V některých zdrojích je rod Dorycnium vřazován do široce pojatého rodu Lotus (štírovník).[5]

Obsahové látky

[editovat | editovat zdroj]

Mezi charakteristické obsahové látky bílojetelů náležejí kyanogenní glykosidy.[1]

Bílojetel Dorycnium spectabile

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Na kanárském ostrově Tenerife se jako vzácný endemit vyskytuje druh Dorycnium spectabile. Je nápadný poměrně velkými jasně růžovými květy a vzhledově se od evropských bílojetelů velmi odlišuje. Mimo tohoto nejvzácnějšího druhu se na Kanárských ostrovech vyskytují ještě dva druhy se světle žlutými květy: Dorycnium broussonetii a D. eriophthalmum.[6][7]

  1. a b c d e SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  2. The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. 
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  4. GRIN taxonomy for plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-04-2011. 
  5. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  6. GINOVÉS, J.R.A. Sobre los Dorycnium Mill. Canarios [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  7. HOSKOVEC, Ladislav. Botany.cz: Dorycnium spectabile [online]. 2007. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]