Březová nad Svitavou | |
---|---|
Celkový pohled ze silnice směrem od Svitav na jih, ve směru průběhu Česko-moravské hranice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Svitavy |
Obec s rozšířenou působností | Svitavy (správní obvod) |
Okres | Svitavy |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Morava + Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°38′39″ s. š., 16°31′5″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 614 (2024)[1] |
Rozloha | 12,70 km²[2] |
Nadmořská výška | 383 m n. m. |
PSČ | 569 02 |
Počet domů | 388 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 5 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Moravské náměstí 1 569 02 Březová nad Svitavou posta@brezova.cz |
Starosta | Karel Adámek |
Oficiální web: www | |
Březová nad Svitavou | |
Další údaje | |
Kód obce | 505145 |
Kód části obce | 14729 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Březová nad Svitavou (do roku 1949 jen Březová,[4] německy Brüsau[5]) je malé město v okresu Svitavy v Pardubickém kraji. Katastrální území má výměru 1270 hektarů. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Městem protéká řeka Svitava. Město je součástí Mikroregionu Svitavsko.
Město Březová vzniklo kolem roku 1300. Bylo součástí svitavského panství, jež vlastnilo biskupství olomoucké. 1. srpna 1497 král Vladislav II. obci udělil status města. V 16. století nastal díky rozmachu soukenické výroby hospodářský vzestup města. Po roce 1784 zde prosperoval i průmysl lnářský. V polovině 18. století bylo město napojeno na říšskou silnici spojující Prahu a Brno, což přineslo další rozvoj oblasti. 1. ledna 1849 pak do města byla přivedena železniční trať Brno – Česká Třebová. Po poválečném odsunu Němců nastalo ve městě znatelné snížení počtu obyvatel a ekonomický úpadek, cílem politiky bylo dokonce vysídlení a asanování města, což se však nakonec nestalo. V roce 1960 byla k obci připojena tehdejší obec Dlouhá (s místním národním výborem v České Dlouhé) a osada Zářečí (patřící dosud k Brněnci), v letech 1976–1990 náleželo celé území Březové nad Svitavou k Brněnci[6]
Po roce 1945 status města zanikl, v roce 1991 o jeho znovuudělení neúspěšně žádali.[7] Další podání žádosti o znovupřidělení statusu města již bylo úspěšné a s účinností od 26. listopadu 1999 je Březová nad Svitavou opět městem.
Město se nečlení na části, má ale pět katastrálních území, která jsou zároveň základními sídelními jednotkami (ZSJ):
Z těchto 5 katastrů se na území Moravy nachází celé katastrální území Moravská Dlouhá, téměř celé katastrální území Březová nad Svitavou a bez svých některých okrajových parcel i téměř celé katastrální území Muzlov a dále malé okrajové části katastrálních území Česká Dlouhá a Zářečí. Pro změnu v Čechách se nachází téměř celá katastrální území Česká Dlouhá a Zářečí, některé okrajové parcely k. ú. Muzlov a nepatrná část k. ú. Březová nad Svitavou.
Vesnice Muzlov v severozápadní části současného katastru města, byla po roce 1948 vysídlena a její území asanováno a zalesněno, a to z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. Stejný osud měl potkat i samotné město, což však nakonec nebylo realizováno.
Na katastru Březové je významné vydatné prameniště podzemních vod. K jejich využití v Muzlově došlo na počátku 20. století. První březovský vodovod pro město Brno byl vybudován v letech 1911–1913, což mělo posléze negativní dopad na osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována, podobný osud měl potkat i město Březovou. Tento první březovský vodovod je dodnes funkční technickou památkou.
Současná vodárenská soustava Březová II má (spolu s Vírským oblastním vodovodem a vodovodem Březová I) rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji, především pro územní celky Brno-venkov a Brno-město, kde jsou dominantními vodárenskými soustavami a tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů a dále vodovodního systému města Brna.