Bříza pýřitá | |
---|---|
Bříza pýřitá (Betula pubescens) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bukotvaré (Fagales) |
Čeleď | břízovité (Betulaceae) |
Rod | bříza (Betula) |
Binomické jméno | |
Betula pubescens Ehrh, 1791 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bříza pýřitá (Betula pubescens) je listnatá dřevina z čeledi břízovitých. Původní a rozšířený druh v celé severní Evropě, na Islandu, v severní Asii. Vyskytuje se také v České republice a na Slovensku. [2]
Bříza pýřitá je opadavý strom, 10 až 20 metrů vysoký. Má hladkou, matně šedobílou kůru, kterou doplňují jemné lenticely. Listy jsou vejčité a špičaté a dorůstají až 5 centimetrů na výšku a 4,5 centimetru na šířku. Mají jemně zoubkovaný okraj. Samčí jehnědy jsou převislé, 1 až 4 centimetry dlouhé. Nažky jsou asi 2 mm velké se dvěma malými křidélky po stranách.
Bříza pýřitá má několik poddruhů, například břízu pýřitou svalcovou (Betula pubescens subsp. tortuosa). Vyšlechtěny byly dva kultivary. Jsou to Betula pubescens 'Pendula' a Betula pubescens 'Pendula nana'.[3]
Ve Švédsku a dalších severských zemích se kůra bříz využívala pro výrobu chleba místo mouky. Odstraňování kůry bylo jednu dobu tak rozšířené, že dokonce i Carl Linné vyjádřil obavu o přežití lesů. Na Islandu lidé z břízy vyrábějí také sladký likér.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Betula pubescens na anglické Wikipedii.