Bříza zakrslá

Jak číst taxoboxBříza zakrslá
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí bříza zakrslá (Betula nana)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbukotvaré (Fagales)
Čeleďbřízovité (Betulaceae)
Rodbříza (Betula)
Binomické jméno
Betula nana
L., 1753
Synonyma

Bříza trpasličí

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Samčí květenství
Listy před opadem

Bříza zakrslá (Betula nana) je nízká, jednodomá dřevina keřovitého vzrůstu, v minulosti známa pod jménem "bříza trpasličí". V české přírodě se vyskytuje jen ojediněle a je považována za vzácný glaciální relikt. Z hlediska ohrožení je považována "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky" za druh kritický ohrožený (C1r) a "Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." je hodnocená jako druh silně ohrožený (§2). Podle IUCN je celosvětově považována za druh málo dotčený (LC).[2][3][4]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Tento druh pochází ze severní a východní Evropy. Vyskytuje se od Severozápadního teritoria v Kanadě a od Grónska v Severní Americe přes sever a střed Evropy a dále přes Ural, sever západní Sibiře až po Dálný východ na severovýchodě Asie. Na jihu je jeho výskyt ohraničen severním Německem, severem Polskem a horami střední Evropy, na několika místech roste i v Alpách. Na severu překračuje i polární kruh. V současnosti je vzdálenost mezi jednotlivými areály větší než 1000 km, v minulých chladných obdobích ale navzájem souvisely.

V České republice je původním druhem a vzácně se vyskytuje pouze v Krušných horách, Jizerských horách a na Šumavě. V Novohradských a Orlických horách roste v těsné blízkosti státních hranic, ale na naše území nezasahuje. Výškové maximum v České republice je na šumavském Březníku v 1000 m n. m.[2][3][5][6][7]

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Bříza zakrslá se vyskytuje na specifických místech, její stanoviště bývají nejčastěji omezená na vrchoviště, vřesoviště, rašelinné tundry a okraje vytěžených rašelinišť, stejně jako na horské nebo podhorské louky se silně kyselou půdou. Nejlépe ji vyhovují místa na mírných svazích se stabilní a nenarušovanou vegetací, pohyby půdy způsobené mrazem nebo sesuvy často rostliny zničí. Roste v substrátu na humus bohatém a silně kyselém, který má přes léto dostatek spodní vody, nesnese však zaplavování povrchovou vodou, to spíše snese sucho. V zimě potřebuje být před mrazem a ledem krytá stabilní sněhovou pokrývkou. Vyskytuje se až do nadmořské výšky 2200 m.

Je fanerofyt kvetoucí v době rašení listů, v dubnu a květnu. Plody uzrávají na podzim. Ploidie druhu je 2n (4x) = 28.[2][3][7][8]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Nízký, opadavý keř tvořící polykormon a vyrůstající do výše 20 až 50 cm. Má borku hnědou až tmavě šedou, větve vzpřímené nebo poléhavé, táhle kuželovité, uzlovité, v mládí hustě pýřité a později olysalé, někdy jsou řídce pokryté bradavčitými pryskyřičnými žlázkami. Mladé větvičky jsou načervenalé, hustě pýřité s bílými chloupky a vyrůstají na nich pupeny, které jsou vejčité, tupě špičaté, s lepkavými šupinami.

Listy rostou na nových výhoncích střídavě a jsou tvarem odlišné od ostatních druhů bříz rostoucích v české krajině. Jejich velmi malá čepel, velká 1 až 1,5 cm, je okrouhlá, někdy ledvinovitá, o málo širší než delší, po celém obvodu tupě vroubkovaná, na lícní straně je tmavozelená a lysá, na rubové je světlezelená, mírně lepkavá a se zřetelnými dvěma až čtyřmi páry postranních žilek. Listy mají 5 mm dlouhý řapík a na podzim se před opadem zbarví žlutě až červeně.

Je jednodomá dřevina, samčí i samičí květy vyrůstají na stejné rostlině. Samčí květenství jsou jehnědy přezimující v pupenech, bývají četnější, jsou přisedlé, široce válcovité, asi 1 cm dlouhé; každý květ má dva šupinovité okvětní lístky a dvě tyčinky se žlutými prašníky. Samičí květenství, také jehnědy, vyrůstají na krátkých, ochlupených stopkách na konci větviček, jsou vzpřímené, až 1 cm dlouhé a 5 mm tlusté, tmavě červené. Toto květenství obsahuje dva až tři květy bez okvětí, které mají spodní, dvouplodolistový semeník s jedním vajíčkem a dvě nitkovité blizny. Rostou v úžlabí trojklané, podpůrné šupiny klínovitého tvaru s přímými laloky, střední z nich je delší postranních. K opylení dochází větrem. Samičí květenství opadají po vypylení prašníků, samičí až s dozráním plodů.

Plod je úzká, jednosemenná, nepukavá nažka čočkovitého tvaru o šířce až 2 mm, s téměř nezřetelným křídlem po obou stranách. Je rozptylována větrem.[2][3][7][9][8]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Dřevina se může rozmnožovat pohlavně semeny, nebo vegetativně oddělky rostliny s kořeny. Semeny se množí velice vzácně, v Evropě jsou zralá semena pozorována jen řídce a často nebývají klíčení schopná. Na stanovišti se postupně vytváří polykormony, takže lze jen stěží stanovit počet rostlin a určit jejích věk.[8][5]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Bříza zakrslá bývá v České republice ojediněle využívána zahrádkáři-skalničkáři, kteří ji pěstují s dalšími drobnými křovinami a skalničkami v okrasných zahradách. V Laponsku je důležitým zdrojem paliva, neboť hoří i čerstvá.[10][11]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ↑ a b c d HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Betula nana. 
  3. ↑ a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Betula nana [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.08.2007 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ STRITCH, L. IUCN Red List of Threatened Species: Betula nana [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2014 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b BURIÁNEK, Václav; NOVOTNÝ, Petr; FRÝDL, Josef. Metodická příručka k určování domácích druhů bříz [online]. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Jíloviště, Česko, rev. 2014 [cit. 2010-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-21. 
  6. ↑ GOVAERTS, Rafaël. Catalogue of Life: Betula nana [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2010-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  7. ↑ a b c ALSOS, Greve; ARNESEN, Geir; ELVEN, Reidar. Flora of Svalbard: Betula nana [online]. Svalbardflora.Net, Natural History Museum et University of Oslo, NO [cit. 2010-11-30]. Dostupné v archivu. (norsky) 
  8. ↑ a b c AIKEN, S. G.; DALLWITZ, M. J.; CONSAUL, L. L. et al. Flora of the Canadian Arctic Archipelago: Betula nana [online]. National Research Council of Canada, Ottawa, CA, rev. 05.2011 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ FURLOW, John J. Flora of North America: Betula nana [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Betula nana [online]. Střední škola zemědělská a veterinární, Lanškroun [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ Finland Nature and Species: Betula nana [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]