CZ LOKO
| CZ LOKO, a.s. | |
|---|---|
 lokomotiva řady 794 z produkce CZ LOKO | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 3. leden 1995 |
| Sídlo | Česká Třebová, Česko |
| Adresa sídla | Semanínská 580, Česká Třebová, 560 02, Česko |
| Klíčoví lidé | Josef Bárta, Josef Gulyás |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | doprava, strojírenství |
| Produkty | výroba a oprava kolejových vozidel |
| Obrat | 2,3 mld. Kč (2018)[1] 2,2 mld. Kč (2017)[1] |
| Provozní zisk | 104,2 mil. Kč (2018)[1] 87,8 mil. Kč (2017)[1] |
| Výsledek hospodaření | 72,1 mil. Kč (2018)[1] 72,3 mil. Kč (2017)[1] |
| Celková aktiva | 2,1 mld. Kč (2018)[1] 1,9 mld. Kč (2017)[1] |
| Vlastní kapitál | 852,5 mil. Kč (2018) 800,5 mil. Kč (2017) |
| Zaměstnanci | 689 (2018) |
| Majitelé | Josef Bárta (51 %) Zeppelin CZ (49 %) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www.czloko.cz |
| IČO | 61672131 |
| LEI | 31570010000000001453 |
| OpenCorporates ID | cz/61672131 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
CZ LOKO, a.s.[2] se sídlem v České Třebové je česká společnost, zabývající se především opravami, modernizacemi a výrobou lokomotiv a dalších kolejových vozidel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Společnost byla založena pod názvem Českomoravská komerční společnost, a.s., se sídlem v Nymburce a zapsána do obchodního rejstříku 25. ledna 1995. V roce 1999 byl název změněn na ČMKS holding, a.s.. 20. prosince 2006 se pak sídlo společnosti přestěhovalo do České Třebové a současně došlo ke změně názvu na současný CZ LOKO, a.s.[2] Další výrobní prostory přibyly v bývalém lokomotivním depu Jihlava.
Dceřinou společností jsou Letohradské strojírny, specializované na opravy kolejových vozidel a kovovýrobu, řezací centrum včetně laserové řezačky je v Žamberku.
S rozvojem servisní činnosti pro stroje dodané tuzemským dopravcům vznikly dispečinky v Lovosicích, České Třebové a Ostravě.
Činnost společnosti
[editovat | editovat zdroj]Společnost je známá především modernizacemi lokomotiv, mezi jejichž nejčetnější zástupce patří přestavby lokomotiv řad 750 a 753 (tzv. "Brejlovců," původně T478) na stroje s označením 750.7, 752.5, 752.6, 753.6, 753.7, které byly dodávány dopravcům v Česku a Itálii,[3][4][5] v roce 2017–18 na Slovensko (PSŽ) a do Maďarska (CER Cargo). Vizáž zásadně odlišnou od původního vzhledu má jen "Bizon" z řady 753.6, který má přepracovaná čela (nabízí se pod obchodním názvem EffiLiner 1600).
Pro Správu železnic dodává společnost motorové univerzální vozíky – dvounápravová pracovní vozidla, a to jednak rekonstrukci starší řady MUV 69 na MUV 74.1 a MUV 74.2 a novou řadu MUV 75, ze které bude z Jihlavy dodáno 50 kusů v letech 2018–2020.[6]
Pro pražské metro CZ LOKO rekonstruovalo od roku 2016 pracovní vozíky dodané původně v letech 1989 a 1990 firmou KOLZAM Racibórz z Polska, které jsou nově označeny WŽB-10.1-M.
Lehké posunovací lokomotivy řady 797.8 se používají nejen na vlečkách různých dopravců, ale také v metru – Praha, Budapešť, Varšava. Vznikly rekonstrukcí řady 703.
Řady čtyřnápravových posunovacích lokomotiv 740 a 742 rekonstruuje CZ LOKO na řady 741.7 a 742.7. Vesměs jde o zástavbu naftových motorů výrobce Caterpillar a elektrických generátorů výrobce Siemens Drásov. Dodávka 20 lokomotiv 741.7 během roku 2016 nahradí na vlečce ArcelorMittal Ostrava 28 starších strojů různých řad.[7]
Poněkud menší počty modernizací se realizovaly ve státech východní Evropy – Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Bělorusko, kde základem byly šestinápravové těžké posunovací lokomotivy ČME3. V Lotyšsku probíhaly přestavby 14 těžkých traťových nákladních lokomotiv 2M62U, tentokrát s použitím vznětových motorů výrobce MTU.[8]
Novostavbou posunovací lokomotivy je EffiShunter 1000, řada 744.1 o výkonu 895 kW s digitáním řídícím systémem, který umožňuje vícenásobné řízení, rádiové dálkové ovládání a monitoring přes GSM a GPS.
Do segmentu přestavby elektrických lokomotiv[9] vstoupilo CZ LOKO nákupem 12 dvousystémových strojů řady 12 belgických drah SNCB a první představilo v červnu roku 2016 pod názvem EffiLiner 3000. Jde o čtyřnápravovou lokomotivu pro dopravu nákladních vlaků o nejvyšší rychlosti 120 km/h. Maximální výkon je udáván 2910 kW v obou soustavách (3 kV DC a 25 kV AC) (původně 160 km/h a 3130 kW).
V roce 2019 firma představila první hybridní lokomotivu, dvounápravový plug-in hybrid 709.401 s obchodním názvem HybridShunter 400 o výkonu 444 kW, kde trakční baterie doplňoval spalovací motor CAT C44.[10]
Dále společnost nabízí pronájem lokomotiv, především posunovacích, ale dva výkonnější typy jsou použitelné i pro traťovou službu; výkonnější je šestinápravový EffiShunter 1600 s motorem 1,5 MW, v ČR značený jako řada 774.7, u finského dopravce Fennia Rail jako řada Dr 18.[zdroj?]
Od prosince 2019 nese Horácký zimní stadion název CZ LOKO aréna.[11]
Roku 2023 společnost představila hybridní lokomotivu DualShunter 2000, umožňující kombinaci pohonu na dieselový motor i na elektřinu z trakčního vedení.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h Dostupné online.
- ↑ a b Úplný výpis z obchodního rejstříku CZ LOKO, a.s., B 2584 vedená u Krajského soudu v Hradci Králové [online]. Rev. 2015-02-02 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.
- ↑ KONEČNÝ, Jiří; KOPAL, Jan. „Brejlovci“ pro Itálii. Stránky přátel železnic [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.
- ↑ DI GIUSEPPE, Marco; MĚCHURA, Zdeněk. Bývalé lokomotivy Českých drah ve službách OKD, Doprava, a. s.. Stránky přátel železnic [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.
- ↑ 753.6. mainlinediesels.net [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRABENEC, D. Nové motorové univerzální vozíky MUV 75 pro SŽDC. Stránky přátel železnic [online]. Listopad 2017 [cit. 1.3.2018]. Dostupné online.
- ↑ Předána první z 20 lokomiv CZ LOKO pro ArcellorMittal Ostrava. www.czloko.cz [online]. Netinvent Studio, 2016-01-28 [cit. 2017-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-19.
- ↑ Unikátní projekt modernizace 14 dvojdílných lokomotiv pro Lotyšské železnice. www.czloko.cz [online]. Netinvent Studio, 2015 [cit. 2017-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02.
- ↑ CZ LOKO představilo elektrickou lokomotivu EffiLiner 3000. www.czloko.cz [online]. Netinvent Studio, 2016 [cit. 2017-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-31.
- ↑ Dvě novinky od CZ LOKO: EffiShunter 1000 pro ČD Cargo a HybridShunter 400. www.czloko.cz [online]. [cit. 2019-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Horácký zimní stadion se nově jmenuje CZ LOKO Aréna. Obcasnik.eu [online]. [cit. 2019-12-21]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. První česká elektrická lokomotiva po 15 letech. CZ LOKO představilo DualShunter 2000 [online]. 2023-09-19 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu CZ LOKO na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
